Děj hry Golem se odehrává v nemocnici blíže neurčené země v době, kdy se systém veřejného zdravotnictví hroutí. Podobně jako mnoho jiných pacientů bude Ismael, který trpí vzácnou chorobou, nucen nemocnici opustit.
„Z poslední lavice vidíš všechny, ale tebe nevidí nikdo.“ Právě v poslední lavici sedí Claudio, tichý a samotářský středoškolský student, který překvapí Germána, profesora literatury, písemnou prací na téma „Můj poslední víkend“. Claudiův text vyniká nad všechny ostatní a vzbudí zájem profesora o příběh, který vypráví.
Děj tohoto psychologického dramatu, věnovaného tématu komplikovaných vztahů umělce a moci, je zasazen do 30. let 20.
Na utajeném místě rotvajler, dobrman a německý ovčák soutěží o získání vytouženého bílého obojku a s ním zařazení do elitního protiteroristického týmu („povolání s velkou budoucností“). V několika zkouškách, jež uchazeči podstupují, se odráží jedno z nejpalčivějších etických dilemat politického a společenského života dneška.
Hra o šachu, umění, které jako sám život je založeno na paměti a představivosti. Také je to hra o studené válce. Henry Kissinger, Stalinův duch, nejvyšší sovět, černý kůň ohrožující bílého střelce, nepřítomní otcové, mrtví mistři…
Hra - dialog inkvizitora, strážce čistoty víry, a řeholnice Terezie z Ávily (1515–1582).
Inspirací k napsání této hry se stala návštěva delegace Mezinárodního Červeného kříže v Terezíně v roce 1944, kterou nacisté povolili, aby předvedli světu, že se zprávy o vyvražďování Židů nezakládají na pravdě. Hra má pět částí. Zahajuje ji monolog zástupce Červeného kříže.
Podnětem k napsání hry Darwinova želva byla zpráva, kterou v roce 2006 zaznamenal světový tisk o smrti želvy Harriet. Mimořádnému exempláři želvy sloní bylo 175 let a patřila mezi nejstarší tvory planety.