Jak už jsme u Juliana Barnese zvyklí, v jeho textech se elegantně propojuje román a esej. V tomto prozaickém díle jde o přátelský vztah mezi neúspěšným hercem a starší učitelkou Elizabeth Finchovou, která mu po své smrti zanechá knihovnu i poněkud záhadné osobní zápisky.
Kniha Historie světa v deseti a půl kapitolách, která začíná vyprávěním nepravděpodobného černého pasažéra o životě na palubě No...
V létě roku 1885 dorazili do Londýna tři Francouzi. Tím prvním byl vévoda Edmond de Polignac, typický zlatokop z vyšších francouzských vrstev, který si hodlal najít bohatou americkou manželku. Druhým byl hrabě Robert Montesquiou-Fezensac, průměrný básník a nadšený sběratel kuriozit, který se vždy s někým dohadoval.
Nový Barnesův román je příběhem lásky mladého studenta a stárnoucí ženy se všemi důsledky, které přináší životům obou protagonistů. Stejně jako většina autorových románů je rozdělen do tří chronologicky následných částí, v nichž dochází k postupnému odhalování a prohlubování pohledu na osudový vztah.
Nový Barnesův román je příběhem lásky mladého studenta a stárnoucí ženy se všemi důsledky, které přináší životům obou protagonistů. Stejně jako většina autorových románů je rozdělen do tří chronologicky následných částí, v nichž dochází k postupnému odhalování a prohlubování pohledu na osudový vztah.
Chceli by ste radšej viac ľúbiť a viac aj trpieť, alebo menej ľúbiť a o to menej trpieť?
Profesor historie prožívá se svou druhou manželkou sladké časy – ale jen do chvíle, než zjistí, čím se dřív živila… Do jejich společného štěstí se začnou vkrádat stíny v podobě Anniných dřívějších milenců a Grahama se zmocňují emoce, jaké dosud nepoznal.
Geoffreymu Braithwaitovi, postaršímu vypravěči Barnesova slavného románu Flaubertův papoušek, se na sklonku života konečně otevře prostor k tomu, aby se oddal dávné zálibě: putování po duchovních i hmotných stopách Gustava Flauberta.
Pocta Barnesa Šostakovičovi: skladateľovi, konformistovi, hračke v rukách moci. Významný anglický spisovateľ a novinár Julian Barnes (1946, Leicester), laureát Man Bookerovej ceny, je nášmu čitateľovi dobre známy. Je to autor, ktorý v dnešnej záplave braku prinavrátil spisovateľskému povolaniu dobré meno a prestíž.
Anthony Webster je šesťdesiatnik. Žije sám, je holohlavý, triedi odpad, udržiava byt v čistote a zveľaďuje ho, aby nestratil hodnotu. Anthony si neničí pneumatiky na aute neopatrnou jazdou a dobrovoľníči v nemocnici. Sám seba považuje za znášanlivého a vraví, že čas je na jeho strane. Už je vo veku, keď sa zvykne rekapitulovať. A spomínať viac ako predtým.
Co začíná jako román o mladé dívce vyrůstající na anglickém venkově během druhé světové války, se proměňuje v příběh úchvatného a rozmanitého života. Neobvyklá a sympatická hrdinka Jean se provdá a po dvaceti letech opustí svého manžela krátce předtím, než se jim narodí syn.
Arthur a George vyrastajú v oddelených svetoch vo Veľkej Británii na konci devätnásteho storočia, Arthur v ošumelom, no noblesnom Edinburgu, George na fare v malej staffordshirskej dedine.
Príbeh konzervatívneho historika Grahama Hendricka a jeho mladej manželky, ktorá pácha cudzoložstvo na filmovom plátne. Celuloidová ilúzia postupne ovládne jeho svet a Graham podlieha zhubnej žiarlivosti.
V boha nevěřím, ale někdy mi schází, přiznává se na úvod svého jedenáctého románu Julian Barnes. Shrnuje tím vlastní zkušenost někdejšího ateisty a nynějšího agnostika, který si uvědomuje, za jak početný tábor příslušníků sekularizované éry promlouvá, když se před čtenáři zpovídá ze svého strachu z umírání a ze smrti.
In May 1937, a man in his early thirties waits by the lift of a Leningrad apartment block. He waits all through the night, expecting to be taken away to the Big House. Any celebrity he has known in the previous decade is no use to him now. And few who are
Would you rather love the more, and suffer the more; or love the less, and suffer the less?
The Man Booker Prize-winning author of The Sense of an Ending takes us on a rich, witty tour of Belle Epoque Paris, via the life story of the pioneering surgeon Samuel PozziIn the summer of 1885, three Frenchmen arrived in London for a few days' shopping.
