Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola (1898–1974) v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti.
Vzpoura proti modernímu světu je jedním z opomíjených, ale i velice kontroverzních literárních milníků 20. století. Rozvádí zdrcující kritiku moderního Západu, založeného na konzumu a sekularismu, masové konformitě a průměrnosti, jež staví do kontrastu s aristokratickým heroismem a náboženským rozjímáním.
Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není jak se obvykle tvrdí prožít opravdovou slast. Tantrické překonání předsudků nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry. To i mnohem víc alespoň tvrdí tato kniha, která se ostře vymezuje proti konzumnímu duchovnu.
Julius Evola (1898-1974) patří mezi vůdčí esoteriky a antimodernisty 20. století. V posmrtně vydané sbírce esejí s názvem Metafyzika války, z nichž většina byla napsána ve třicátých a čtyřicátých letech, se zabývá válkou, smrtí a vítězstvím z duchovní a heroické perspektivy.
Vzpoura proti modernímu světu je jedním z opomíjených, ale i velice kontroverzních literárních milníků 20. století. Rozvádí zdrcující kritiku moderního Západu, založeného na konzumu a sekularismu, masové konformitě a průměrnosti, jež staví do kontrastu s aristokratickým heroismem a náboženským rozjímáním.
Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není jak se obvykle tvrdí prožít opravdovou slast. Tantrické překonání předsudků nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry. To i mnohem víc alespoň tvrdí tato kniha, která se ostře vymezuje proti konzumnímu duchovnu.
Důležité dílo italské sociologické vědy a politologie. Studie se věnuje problémům osobního jednání, stanovisek a forem intelektuálního života, které jedinec řeší v současné epoše, již autor nazval „epochou rozkladu“.