Hluboký cit k šumavskému kraji a jeho lidu. Právě díky němu Karel Klostermann ukazuje osudovost a tragiku venkovského života na Šumavě a v Pošumaví. Snad nikdy nebyla v české literatuře tak patrná svrchovaná moc přírody a její vliv na lidské životy.
Velice čtivý román Kam spějí děti tvoří třetí a poslední článek řady románů o Šumavě – Ze světa lesních samot, V ráji šumavském. Děj se odehrává v centrální Šumavě 19. století. V němž se odehrává úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a dluhy dovršily úpadek.
Realistický román, v němž autor čerpá z osobní znalosti prostředí, se odehrává na česko-bavorském pomezí v okolí Modravy a líčí tragické osudy členů rodiny pyšného a nenasytného sedláka Podhamerského, jehož protějškem je poctivý, skromný, moudrý Sepp a jeho vnuk Václav.
Přes pralesy a močály tehdy nevedly žádné silnice a revírníci, hajní i dřevaři zde žili se svými rodinami v odloučenosti a samotě. Kromě péče o lesy bojovali s pytláky, zloději dobytka, prožívali nesváry s Bavory, kteří se nerozpakovali použít zbraň.
Klostermann ve svém románu líčí na pozadí dávné historie šumavského předhůří - jihočeských Blat - odlišnou historii dvou selských rodů. Mlhy na Blatech jsou obrazem doby a prostředí sedmdesátých let 19. století, kdy dochází k rozporu mezi touhou uchovat hrdost a tradici vlastního selského rodu, nebo volbou možná jednoduššího života ve městě.
Cenově výhodný komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Těžko odhadovat, jak by Karel Klostermann viděl dnešní Šumavu protkanou sítí cyklistických cest, které vedou kolem zaniklých vesnic, v nichž žili jeho němečtí rodáci.
claim: „Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše.
Předposlední díl edice neznámých či zapadlých textů známého spisovatele Šumavy. V souboru najdete texty z knihy Z mého revíru a další povídky přeložené z německých originálů Maxem Regalem. V bloku se prezentují Klostermannovy originální texty ze starých novin, časopisů a ročenek, včetně filozofického textu Kulturní nezbytnost.