Práce vyzvědačů, tedy špionáž, je takřka stejně stará jako lidská civilizace. Nicméně barvité špionážní příběhy s veškerým technickým a informačním zázemím patří především k době dvacátého a dnes i jedenadvacátého století.
Studená válka neboli doba napětí mezi Západem a Východem začala brzy po porážce Hitlerova Německa. A rodila se vlastně už dřív. Sovětské tajné služby si v zemích svých amerických a britských spojenců vedly skoro jak v nepřátelských státech.
Během své novinářské práce se autor seznámil se spoustou zajímavých lidí, kteří se stali jeho přáteli, a nyní sepsal jejich osudy.
Kniha obsahuje portréty předních osobností české vědy. V souvislosti s názvem se ihned nabízí analogie pohledu na noční oblohu se zářícími hvězdami a dalšími vesmírnými objekty. Vidíme hvězdy různého stáří, svítící s nestejnou intenzitou, někdy jde dokonce o dvojhvězdy či ještě komplikovanější útvary.
Kam dosáhly plameny světových válek, tam zákonitě a se všemi souvislostmi pronikala i špionáž - mnohdy už dlouho před konfliktem, na jeho prahu i později v době bojů. Někdy šlo vyzvědačům obou stran o život, jindy zas v relativním bezpečí luštili nepřátelské šifry anebo působili v neutrálním státě, například ve Švýcarsku.
Každý národ má osudové okamžiky, kdy se lomí jeho dějiny. Je podivuhodné, kolik jich v krátké době mělo Československo: roky 1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989, 1992. Karel Pacner sesbíral k těmto klíčovým okamžikům naší republiky spoustu informací, často málo známých anebo neznámých, a napsal o nich knihu.
Úspěšný a z televizní obrazovky známý autor četných publikací, v nichž se věnoval zejména vědeckotechnickému pokroku, kosmonautice a dalším oborům lidské činnosti, se ve své knize zabývá velmi zajímavou otázkou – jak prozíraví i méně prozíraví státníci, diktátoři a zločinci ovlivňují a vlastně vytvářejí dějiny.
Po knize Rytíři lékařského stavu a prvním dílu knihy Význační čeští lékaři připravila skupina autorů další díl vyprávějící o předních českých lékařích. Objeví se v něm životní příběhy nových rytířů lékařského stavu – zakladatele dětské alergologie prof. Václava Špičáka a „pěšáka medicíny“ dr.
Portréty předních žijících lékařů, vesměs lékařské elity. Seznámíme se s životními a profesními příběhy chirurga prof. Františka Antoše,imunoložky prof.T.Fučíkové, kardiochirurga prof. J.Pirka, neuroložky prof. S.Nevšímalové zakladatelky české nuklární mediciny prof. Z.Dienstbiera,endokrinologa a letošního rytíře lékařského stavu prof.J.Blahoše atd….
Po tom, co souboj o Měsíc vyhráli v roce 1969 Američané, jak vylíčil Karel Pacner v prvním dílu své ságy o příbězích vědců, konstruktérů a kosmonautů, se snažil Sovětský svaz získat body ve stavbě orbitálních stanic. To se jim skutečně podařilo, nicméně v jiných směrech Američané Sověty předstihli.
Po úspěšné knize Vyzvědačky pod rudou hvězdou - Ženy v komunistických tajných službách přichází oblíbený český autor literatury faktu s příběhy členek západoevropských tajných služeb. Bez ohledu na nebezpečí pomáhaly svým zemím v boji s nepřítelem v 1. světové válce, ve 2. světové válce a také ve válce studené.
Od památného letu prvního člověka do vesmíru uplynulo už více než čtyřicet let. Od té doby dostaly kosmické lety nový rozměr -- dočkali jsme se dokonce i letu prvního kosmického turisty -- a řada informací byla odtajněna.
Karel Pacner celý život popularizoval na stránkách Mladé fronty/MF Dnes vědu. Nebylo to snadné nejen kvůli složitostem přepisu vědeckého pohledu na daný problém ve čtivý a přitom odborně správný příběh, nýbrž i kvůli dogmatickým příkazům komunistických nadřízených a snaze je chytře obejít.
Přestože je Česko malá země v srdci Evropy, vyslala jako třetí stát (tehdy ještě Československo) na světě svého reprezentanta do vesmíru. Za „Čechy v kosmu“ lze však v širším měřítku považovat i mnoho dalších pracovníků v nejrůznějších oborech, kteří se tematikou vesmíru zabývali. Jejich životním osudům a práci je věnována tato kniha.
