V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří. Byl vychován k lásce k vlasti a odhodlání za ni bojovat vší mocí.
Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy. Doslova apokalyptickou podobu má v tomto kontextu příběh vražedné mocenské rivality revolučních vůdců Stalina a Trockého.
Novinka o Alexandrovi Velikém se od většiny jiných publikací, zasvěcených tomuto tématu, liší tím, že její autor se nespokojuje pouze s odbornou dějepisnou výpovědí o velikých a někdy téměř nadlidských činech mladého makedonského krále, který porážel své řecké, perské i indické odpůrce v bitvách, jejichž vítězné zakončení se zdálo nemožné.
Kniha líčí dramatické osudy parašutistů z čtyřčlenného výsadku S/1, ale i desítek obětavých lidí, kteří jim pomáhali a ukrývali je před gestapem, včetně manželky, dcery a syna Ludvíka Svobody, přestože prozrazení tehdy znamenalo jistou smrt.
