Jedno z nejoriginálnějších protiválečných literárních děl všech dob vypráví příběh mladého Američana s německými kořeny, který se za druhé světové války dostal do německého zajetí a přežil fatální bombardování Drážďan, aby se v pozdějším věku dožil situace, kdy přestane být vázán současností a dokáže se přesouvat v čase, což mu není až
Kurt Vonnegut nebyl jen přední americký prozaik, ale též vyhledávaný a oblíbený veřejný řečník. Výbor z jeho projevů nyní vychází pod názvem No není to krása?
Třetí posmrtně vydaná sbírka Kurta Vonneguta nám předkládá další originální povídky z počátku autorovy kariéry. S působivou jasnozřivostí v nich autor pitvá soudobou honbu za penězi, láskou a věhlasem, která svérázně formuje osudy jeho postav.
Kurt Vonnegut opět vstává z hrobu a také v druhé posmrtně vydané sbírce Vyletí ptáček v doposud nevydaných povídkách ohromuje srdečným humorem, kuriózními nápady, výstředními postavami a naprosto nečekanými pointami. Nechcete si koupit naslouchátko, které vám mohutně pozvedne sebevědomí?
Základní téma jednoho z nejvýznamnějších autorových románů pochází i tentokrát z arzenálu osvědčených námětů sci-fi a napadá celou romantickou představu člověka jako středu vesmíru, a historii nahlíží především jako výsledek komplikovaného řetězu lidské neodpovědnosti, nedorozumění, omylů a náhod.
Kurt Vonnegut zastával celý život pozici důrazného odpůrce válek a jakéhokoli násilí a ve svých textech často zpracovával, s humorem a ironií sobě vlastní, neutuchající a nezvladatelnou lidskou náklonnost ke zlu.
Kriminálník je ideální knihou pro čtenáře, kteří s Kurtem Vonnegutem ještě nemají žádnou zkušenost, ale chtějí s ním začít.
Je to fikto-žurnalismus, anebo žurno-fiktismus?
Moderní satira americké společnosti, vyprávějící příběh milionářského právníka a dobrovolného hasiče Eliota Rosewatera, který se jako novodobý světec rozhodl spasit svět rozdáváním štědrých almužen. Jeho rodina se s tím však nemíní smířit a najme si psychiatra, který dojde k závěru, že Eliot je úchylný.
Soubor povídek mistra tohoto žánru, v nichž se humor, grotesknost a prvky sci-fi mísí se smrtelně vážnou výpovědí o stavu americké společnosti a jejím ohrožení robotizací a inteligentní technikou. Připomínají autorovo starší tvůrčí období, jemuž dominoval už téměř klasický sci-fi román Mechanické piano.
"Vonnegut je George Orwell, doktor Caligari a Flash Gordon, ti všichni vtěsnaní do osobnosti jednoho spisovatele," napsal o Vonneguttovi časopis Time. Matka noc patří k vrcholům jeho tvorby. Vypráví groteskní příběh Howarda Campbella, původem Američana, od dětství však žijícího v Německu, kde ho zastihl nástup nacistů k moci a druhá světová válka.
Fiktivní autobiografie Rabo Karabekiana, jednookého malíře a válečného veterána, který do dějin amerického umění vstoupil coby poznámka pod čarou a jehož prostřednictvím se Kurt Vonnegut zamýšlí nad některými groteskními jevy v americké společnosti dvacátého století.
Kilgore Trout opět na scéně. 13. února 2001se vesmír z neznámého důvodu rozhodne smrštit a opět roztáhnout. Výsledkem je časový posun, jenž během zlomku sekundy vrátil na Zemi vše o deset let nazpět, do 17. února 1991.
Anotace Černohumorný Vonnegutův román z roku 1990 je sestaven z útržkovitých zápisků Eugena Hartkeho, Američana, který se na otcovo přání dal k armádě, prošel vietnamskou válkou, stal se profesorem na soukromé vysoké škole pro méně talentované studenty, dostal vyhazov za protiamerické řeči a skončil ve vězení, nejdřív jako bachař a pak jako odsouzený.
Dlouholetý přítel Vonneguta – kritik a profesor angličtiny z Minnesotské univerzity Peter Reed chtěl napsat studii o Kurtu Vonnegutovi jako o spisovateli krátkých povídek. I zašel do archivu a ze starých vázaných vydání časopisů vyhledal krátké povídky, které vyšly v letech 1954–1961.
Reedice jedné z kultovních knih dnes jednoho z nejstarších žijících severoamerických spisovatelů, v níž vystupuje - jak jinak - Vonnegutův alter ego, stárnoucí spisovatel vědeckofantastické literatury Kilgore Trout, jehož hlava je nevyčerpatelným gejzírem originálních nápadů na povídky.
Vonnegutova chmurná vize Ameriky elektronického věku, která je okořeněná spoustou trefných satirických šlehů na adresu odlidštěné konzumní společnosti, není namířena proti vědění a technickému pokroku, je jen naléhavým varováním humanisty před jejich zneužitím a autor v ní daleko přesáhl hranice vědeckofantastické literatury.
