Ladislav Kudrna připravil ve spolupráci se spolkem Free Czech Media a deníkem FORUM 24 knihu textů, v nichž reaguje na relativizaci zločinů období normalizace. V předchozích letech téma otevřel například děkan Filozofické fakulty Michal Pullmann. Kniha přináší ucelený pohled, který jasně dokumentuje zločinnost komunistického režimu.
Během roku 1976 plnil český underground titulky a zpravodajství komunistických sdělovacích prostředků. První systematické tažení normalizačního režimu vůči podzemní komunitě nevedlo k jejímu zničení, ale ke sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě – Chartě 77.
Pokud Ivan Martin Jirous v únoru 1975 definoval český underground, mohlo se tak stát pouze díky tomu, že popsal něco, co již delší čas existovalo. Žádné společenství nevznikne z ničeho, nevyroste na zelené louce.
Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.
Publikace Ladislava Kudrny přináší zcela nové informace o působení Čechů a Slováků na bojištích jihovýchodní Asie v rozmezí let 1945–1954.
Čtenáři vyvstane před očima zcela nový pohled na činnost našich letců na Západě, se kterým se jistě ne každý dokáže ztotožnit.
Kniha pojednává o Otakaru Černém, plukovníku letectva v záloze, který se do svých dvaceti devíti let účastnil celkem pěti útěků, z nichž zejména ten poslední, z komunistického lágru, byl ten nejdůležitější. Kniha obsahuje cca 420 fotografií, z nichž přibližně polovina z nich mapuje pohled na činnost mužů „z druhé strany“, tedy letců Luftwaffe.