V současné historii vědy je rané období Descartovy kariéry vnímáno jako dráha vedoucí od vize mathesis universalis přes její ztroskotání až po Descartovu proměnu v systematického filosofa, jak jej známe z jeho děl zralého období. V předkládané knize chceme navrhnout novou interpretaci Descartovy mathesis universalis.
Jak dosahovali renesanční malíři efektu hloubky prostoru? Jak navozuje El Greco pocit přítomnosti postav v prostoru před obrazem? Dokáže kubismus vysvobodit objekty ze zajetí prostoru?
Kniha venovaná otázkam filozofie matematiky prináša radikálne nový pohľad na vzťah našich teórií a skutočnosti okolo nás. Snaží sa ukázať, že náš vzťah ku skutočnosti nie je priamy, ale je zásadným spôsobom sprostredkovaný inštrumentmi, ktoré pri našom vzťahovaní sa ku skutočnosti používame.
Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu. Autor v ní zavádí šest mohutností jazyka matematiky (sílu logickou, expresivní, metodickou, integrativní, explanatorickou a konstitutivní) a na příkladech z historie matematiky ilustruje jejich postupný růst.
Kniha doplňuje tradiční výklady vědecké revoluce 17. století novým pohledem, jenž vychází z detailní analýzy jazyka vědy. Na příkladu fyzikálních děl Galilea Galileiho, René Descarta a Isaaca Newtona se ukazuje, že významné vědecké objevy jsou často spojeny se zásadní změnou jazyka.