Páté pokračování Krkonošských rodáků opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Ke svému rodišti má většina lidí dlouhodobou vazbu, která se s přibývajícími roky zpravidla zintenzivňuje a vytváří velmi hluboký vztah k domovu.
Čtvrté pokračování knih Krkonošští rodáci vzpomínají opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Nebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti. Zpravidla proto, aby uchovali rodinnou paměť pro své potomky.
Třetí pokračování příběhů rodáků z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší nabízí pestrou mozaiku životních osudů a zkušeností pozoruhodných vypravěčů. Ve všech příbězích silně rezonuje česko-německá interakce. Soužití obou etnik na území Krkonoš nebylo v minulosti vždy oboustranně přívětivé a ideální.
Krkonošská oblast je pozoruhodná nejen svými přírodními krásami, ale především lidmi. Výběr pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století, s jejichž osudy se seznámíme na následujících stránkách, není náhodný a plynně navazuje na první vydání osudů krkonošských rodáků, jejich příbuzných a blízkých.
Krásná, a zároveň drsná horská krajina Krkonoš a Podkrkonoší byla do roku 1945 etnicky smíšenou pohraniční oblastí. Lidé zde narození ve 20. a 30. letech prožili na vlastní kůži „velké“ dějinné zvraty, ale často ještě větší změny v rámci rodinného kruhu.
Monografie pojednává o etnicko-jazykové skupině Váchánců, žijících v oblasti pamírsko-hindukušského horského uzlu na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu. Důsledkem soupeření Ruska a Velké Británie v průběhu 19. století v rámci tzv. Velké hry (Great Game), byla nucena koncem 19.