Astrid má pocit, že první rok na střední strávila na školních záchodcích se svou sestrou Cecílií. Mezi nádechy a výdechy se ji snažila povzbudit v boji s paralyzující úzkostí, která ji opakovaně srážela na samé dno. Astrid Cecílii vždycky bezmezně podporovala. Teď však má pocit, že její život neexistuje a vše se řídí jen potřebami nemocné sestry.