Práce pojednávající o talentovaném královéhradeckém architektu Vladimíru Fultnerovi (1887–1918) představuje cenný příspěvek do materiálové a analytické báze pro výzkum dějin moderní české architektury na počátku 20. století. Fultnerovy návrhy a realizace z té doby dovolují usuzovat na jeho mimořádné nadání a vůli k formovému experimentu.