Malířky Květa a Jitka Válovy vyrostly a zemřely doma v Kladně. Když jim byly čtyři roky, zemřel jim tatínek a s maminkou a dvěma staršími sestrami se ocitly v opravdové nouzi, která trvala desítky let. K tomu přišla válka a byly totálně nasazeny v Poldi Kladno. Od útlého věku kreslily a snily o malování.
Poslouchám jejich příběhy, které je dovedly do vězení. Faktického, toho s mřížemi nebo nehmatatelného, zalezlého ve svědomí. Všichni za sebou mají zločin, který nechtěli spáchat. Vůbec. Vždycky to bylo spíš neštěstí, omyl, okamžik nepozornosti… A někdo to odnesl životem.