Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost.
V aktuálním, pátém svazku edice Munice s názvem Život onlife se zamyslíme nad hybridní povahou sociálního a pracovního prostředí, ve kterém se většina z nás běžně pohybuje. Hranice mezi online a offline se stírají, oba světy se spojily v jeden. Jak pokračující technologická revoluce ovlivní naše vzdělávání, profesní úspěšnost či hodnotovou orientaci?
Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi - zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení.
Monografie se systematicky zabývá kritickou reflexí Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, jehož pracovní překlad také obsahuje. Rámec zasazuje do širší fenomenologické myšlenkové tradice a následně postupně prochází všech 21 kompetencí, v nichž nachází zajímavá místa k úvahám a kritické reflexi skrze transdisciplinární pojetí.
Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu.
Knížka vychází z konceptu myšlenkových map známého amerického autora Tony Buzana. Michal Černý ovšem tuto metodu upravil pro českého dětského čtenřáe tak, aby děti mohly pracovat s důvěrně známými reáliemi a pohybovaly se v prostředí, které je jim blízké.
Knížka vychází z konceptu myšlenkových map známého amerického autora Tony Buzana. Michal Černý ovšem tuto metodu upravil pro českého dětského čtenřáe tak, aby děti mohly pracovat s důvěrně známými reáliemi a pohybovaly se v prostředí, které je jim blízké.
Kniha sleduje otázky online vzdělávání v jejich pedagogicko-psychologické podobě, s tím, že vychází z konceptu jistého novočtení kybergogické koncepce online učení. V prvé části se zaměřuje na novou interpretaci a využití Bloomovy taxonomie.
Kniha nabízí komplexní a vzájemně provázaný pohled na klíčové filosofické otázky, které se objevují v současné fyzice. Kombinuje přitom historiografický přístup popisu vývoje jednotlivých fenoménů s hlubší analýzou vybraných problémů s důrazem právě na jejich vztah ke konkrétním dějinným souvislostem.
Publikace nabízí komplexní a originální pohled na problematiku. Dává dohromady témata, která jsou vlastní projektování informačních systémů obecně s tématy, která jsou vlastní jiným oblastem legislativa, design služeb, dialogové systémy, umělá inteligence, pedagogika atp.
Závěrečný svazek trilogie Výpočty se zabývá některými aplikacemi teorie, vyvinuté ve svazcích I a II. Hlavním tématem je algoritmický pohled na otázku řešitelnosti různých typů rovnic.
Kniha se zabývá teorií algoritmů formalizovaných pomocí Turingových strojů a částečně rekursivních funkcí. První svazek je věnován vybudování výpočetního modelu a problému konvergence výpočtů - teorii algoritmické (ne)rozhodnutelnosti, rovněž se věnuje aplikacím teorie algoritmů v logice. Druhý a třetí svazek budou vydány v roce 2012.
Kniha se zabývá teorií algoritmů formalizovaných pomocí Turingových strojů a částečně rekursivních funkcí. První svazek je věnován vybudování výpočetního modelu a problému konvergence výpočtů - teorii algoritmické (ne)rozhodnutelnosti, rovněž se věnuje aplikacím teorie algoritmů v logice. Druhý a třetí svazek budou vydány v roce 2012.