Kniha Michala Klímy je souborem čtrnácti vyprávění o různých aspektech života v komunistické zemi. Holky a kluci ze skautského oddílu si s jejich starším vedoucím povídají o tom, jak fungovaly školy, obchody, policie, armáda, jak obtížně se dalo cestovat, jak vypadaly noviny a jak lidé poslouchali zahraniční rozhlas, co to bylo Pražské jaro atp.
Po vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie se zdálo, že Česká republika úspěšně završila politickou a ekonomickou transformaci i bezpečnostní ukotvení v euroatlantickém prostoru. Mnozí si mysleli, že demokracie nezvratně zvítězila a lze očekávat „lokální konec dějin“. Ovšem 25 let po pádu totalitního režimu nastala kvalitativně jiná situace.