Jeho románová prvotina Zbabělci vyvolala v roce 1959 ostře negativní ohlasy komunistických kritiků, brzy se však ukázalo, že právě tato kniha zásadně a vlastně navždy změnila socialisticko-realistické pořádky v české literatuře.
Kniha se zabývá dějinami dvou nejvýznamnějších exilových nakladatelství posrpnového období: Indexu, sídlícího v Kolíně nad Rýnem, a Sixty-Eight Publishers, působícího v Torontu.
Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu.
Hlavní rovinu vyprávění tvoří melancholický příběh novináře Pavla Klimeše, který se na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a ocitá se v situaci, která ho nutí hledat nové životní cesty i cíle. V tísnivé bilancující atmosféře se uchyluje ke vzpomínkám na partu kamarádů, s nimiž v dětství trávil každé léto na horské chatě v Krkonoších.
Slovníkově uspořádaná publikace přináší rozsáhlá a podrobně zpracovaná hesla čtyř desítek českých nakladatelství, která se od konce čtyřicátých do konce osmdesátých let soustředila na literární a literárněvědnou produkci, popřípadě vydávala knihy z příbuzných odborných a uměleckých oblastí.
