Don Manuel je obrazem rozporuplnosti lidské povahy - je to kněz, mluvící a jednající jako světec, ale sám nevěřící v pravdivost náboženských doktrín. Jedinou útěchou je pro něho kněžská činnost, která ho jednak odvádí od pochybností, jednak mu dává možnost přinášet úlevu těm, kteří věří.
Kniha je najfilozofickejším dielom tohto mysliteľa, esejistu, prozaika, básnika a dramatika, ktorý patrí k najreprezentatívnejším osobnostiam modernej španielskej literatúry. Podľa Unamuna idea Boha nie je príčinou, ale dôsledkom pocitového chápania nesmrteľnosti duše.