Soubor Umění a psychoanalýza byl napsán v osmdesátých letech minulého století, kdy jeho autor Milan Nakonečný, tehdy odborný asistent vyučující psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze, byl jako „politicky nespolehlivý“ vyhozen z vysoké školy a kdy také z politických důvodů nemohl vyjít tento soubor v knižní podobě.
Univerzitní profesor PhDr. Milan Nakonečný v předkládané knize vnáší světlo do spletitého labyrintu fašistických a nacistických hnutí působících na území Čech a Moravy v letech 1922 až 1945.
Vlajka byla nejprve prvorepublikovým bojovným klubem nacionalistického studentstva, které vystupovalo proti Masarykovi a hradní politice vůbec. V období druhé republiky se v ní ustanovila antisemitská teroristická skupina, z níž se v protektorátu vyvinula výrazně kolaborantská organizace usilující o převzetí moci.
Přepracované a rozšířené vydání Psychologie osobnosti obsahuje nejnovější poznatky této vědy.
Tato kniha, vycházející po dvaceti letech od posledního vydání, podstatně přepracovaná a rozšířená, zprostředkovává čtenářům kromě tradičních témat sociální psychologie i celou řadu aktuálních poznatků ze současné světové sociálněpsychologické literatury.
Publikace přináší poměrně rozsáhlé pojednání o vývojové etapě utváření filosofických a empirických základů psychologie v dobách, kdy psychologie ještě nebyla samostatnou vědou.
Obecná psychologie zobecňuje vědecko-empirické poznatky základních psychologických věd, které podrobněji zkoumají základní činitele lidské psychiky, aspekty jejího vývoje, její biologické a sociokulturní determinanty a také historický vývoj pojetí předmětu psychologie, jejích konceptů, metodologie, teorie psychiky, systematizaci psychologických jevů a oborů a
Pro zájemce o psychologii jsou nejpřitažlivější zejména dvě otázky týkající se každodenního života – jak se utváří a projevuje lidská povaha, tedy otázka charakteru, a otázka motivace chování – tedy proč lidé činí to, co činí.
Kniha Psychologie přináší přehled oborů základních psychologických věd v čele s obecnou psychologií, jak je to obvyklé u dnešních obsáhlých učebnic psychologie v angličtině a němčině.
Kniha tří pedagogů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a několika externistů se zabývá tématem v odborné literatuře dnes velmi vzácným, nicméně závažným, jehož aktuálnost se již rýsuje zejména na pozadí současného diskursu „filosofie mysli“.
Jeden z nejobsáhlejších lexikonů, který k dané problematice kdy vznikl, vychází v novém, rozšířeném a bohatě ilustrovaném vydání. Abecedně seřazená hesla informují o celé škále otázek přímo či nepřímo s magií souvisejících, o magických fenoménech v nejširším slova smyslu, a jsou doplněna o nejnovější literaturu.
Obsahem knihy je všestranné pojednání o legendární Smaragdové desce Herma Tristmegista, která je syntézou staroegyptského esoterismu a základním pramenem hermetismu.
Tato kniha je podle autora povšechnou učebnicí magie od zasvěcení do jejích základů, přes tajemné recepty a praktiky, prostřednictvím nichž lze léčit či škodit nebo jinak zasahovat do dění světa.
Kniha profesora Milana Nakonečného, psychologa a badatele v oblasti hermetických věd, představuje učení a dílo „Neznámého filosofa“ Louis-Claude de Saint Martina a popisuje dějiny a působení na něj navazujícího esoterního křesťanského martinistického řádu.
V novém, přepracovaném a rozšířeném vydání vychází již klasická monografie profesora Nakonečného o osobnostní psychologii, jednom z nejdůležitějších oborů psychologických věd.
Systematický přehled poznatků současné sociální psychologie. Problematika mezilidských vztahů jako důležité psychologické kategorie patří dnes nepochybně k nejzávažnějším a také nejatraktivnějším tématům současných psychologických věd. Autor v knize podrobně vysvětluje základní kategorie sociálně-psychologických jevů, tj.
Vzrušující historie novodobého českého hermetismu, která se začíná na konci 19. století a končí v období nacistické okupace.
Kniha Emoce je podstatně přepracovaným a rozšířeným vydáním publikace, která poprvé vyšla před dvanácti lety (Lidské emoce, Praha Academia 2000). Současné psychologii dominuje kognitivní přístup k pojetí psychických procesů a jejich funkcí.
