Když 24. února 2022 zahájila Ruská federace invazi na Ukrajinu, nešlo o překvapivý akt, ale o důsledek dlouhotrvajícího napětí. V aktualizovaném vydání knihy se publicista a novinář Milan Syruček pokouší zjistit, kam až kořeny současného konfliktu sahají.
Nahlédněte do neuvěřitelných osudů odsouzenců k životu na zmrzlé Sibiři.
Kdo z vás ví, že americký prezident J. F. Kennedy pobýval jako student v Protektorátu Čechy a Morava, aby napsal svou diplomovou práci Mnichovský appeasement? Že Richard Nixon dvakrát navštívil Prahu, než se stal prezidentem?
Autor nás provází posledním padesátiletím naší, evropské i světové historie pohledem očitého svědka rozhodujících událostí a autora rozhovorů s jejich hlavními aktéry, z nichž řada názorů nebyla dosud publikována.
O našich jedenácti prezidentech byla napsána řada životopisů. Ale prozatím se žádný z autorů nezamýšlel nad základní otázkou: jak odpovědně si počínali při výkonu svých funkcí právě v okamžicích, kdy rozhodnutí o dalším osudu republiky bylo výlučně nebo téměř výlučně v jejich rukou.
Rok 2016 je rokem Françoise Mitterranda: uplývá v něm sto let od jeho narození a dvacet let od jeho smrti. Světlo světa spatřil 26. října 1916 a skonal 8. ledna 1996. Mezi těmito daty je téměř osmdesát let jeho života. Jaký byl?
„Obě země, Ukrajinu a Rusko, znám od roku 1956, mnohokrát jsem tam pobýval, zamiloval jsem si celý kraj od karpatských hor po jakutské. Stejně tak jsem si oblíbil lidi, kteří tam žijí, a jak se říká, v potu tváře dobývají svůj vezdejší chléb. Řeč však není o přátelství, bavíme se o konfliktu, který s tím nemá nic společného.
Od vykopávek po jaderné zbraně a radar Jaká tajemna se skrývají v desítkách jezer a studánek, ve vrcholcích a hlubokých hvozdech Brd a jejich podhůří?
"Christian de Castries, velitel obležených francouzských jednotek v Dien Bien Phu, si oblékl čistou košili a kalhoty, nasadil svou červenou lodičku z dob, kdy absolvoval jezdeckou školu, a na ramenou zkontroloval generálské hvězdičky. Nahradil jimi ty plukovnické teprve před třemi týdny. Nárameníky nebyly pravé, vyrobili mu je v opravárenské dílně cizinecké legie.
Milan Syruček prožil ve své žurnalistické profesi bohatý život, naplněný spoustou pozoruhodných zážitků, které nasbíral během svých toulek po světě. Psával o nich do novin, především do "své" Mladé fronty, ale vyprávěl i v rozhlase a televizi.
O banderovcích se u nás v podstatě ví jen to, že to byli ukrajinští povstalci, kteří se po druhé světové válce pokoušeli probít přes Slovensko, Moravu a jižní Čechy do amerického okupačního pásma v Německu. Dodnes u nás vycházejí knihy a studie popisující "statečné" příslušníky naší policie a armády snažící se tomu zabránit.
Atomové zbraně se vyvíjí a vyrábí, aby nikdy nebyly použity - takový byl slogan jaderného zbrojení mocností po druhé světové válce. Přitom stačilo málo a nemusela to být pravda. Několikrát jak sovětská, tak americká strana zvažovala možnost prvního jaderného úderu, počínaje už rokem 1949, naposledy v 80. letech minulého století.
