Vylíčit historii plavby v určité oblasti, ať je to třeba jen Vltava nebo nějaké moře, je vždy obtížný úkol, protože ji ovlivňovalo množství okolností.
Kniha o evropské větvi anglického rodu lodních stavitelů Rustonů a s ní spojené pražské továrně „Rustonce“ nabízí čtenáři pozoruhodný příběh nejen z dějin paroplavby, strojírenství a průmyslového podnikání v Čechách, ale také zážitek z mozaiky pestrých životních osudů zajímavých osobností 19. a 20. století.
Podnik „Vltavsko-labská doprava“, provozující lodní dopravu zboží na Vltavě a českém Labi v letech 1924 až 1948, patřil ke třem větším podnikům tohoto druhu v Čechách. Jeho zakladatel ing. Leo Platovský (1887–1939), pocházející z jihočeské židovské rodiny, byl také zakladatelem loděnic v Praze-Libni, pracujících až do roku 1994. Ing.
Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě založená v roce 1865, nynější Pražská paroplavební společnost – Prague Boats, provozovala osobní lodní dopravu až do 90. let minulého století sama, ovšem s výjimkou období mezi lety 1880 a 1888. V něm působily na Vltavě v Praze ještě dva na sebe navazující podniky, provozované nejdříve J. P.
Titul „Na Vltavě v Praze – jak bylo a jak je“ vyplňuje mezeru mezi naší publikací o lodích a plavbě na střední Vltavě z roku 2008 a knihou o staré plavbě na Vltavě dolní z roku 2006 a to vylíčením dění na pražském úseku Vltavy od 19. století do současnosti.
Sdružení nazvané Lloyd Austriaco (Rakouský Lloyd) bylo založeno v Terstu roku 1833 sedmi místními námořními pojišťovnami podle vzoru pojišťovací společnosti Lloyd‘s. Účelem sdružení bylo stát se centrem podnikání, akcí a poradenských služeb, které by pomáhaly rakouské námořní plavbě a obchodu.
Není pochyb, že jméno Josefa Ressla jako významného vynálezce je známo většině obyvatel Čech, kde se narodil, stejně jako mnohým v Rakousku, Itálii, Chorvatsku a Slovinsku, kde žil a pracoval. A pravděpodobně je známo i odborníkům plavby a lesnictví v řadě dalších zemích. Literatura o Resslovi je přebohatá. Vytvořili ji historici, technici i romanopisci.
Poslední úsek řeky Vltavy počínající pod pražským Helmovským jezem a končící ústím do Labe u Mělníka, o délce 52 kilometrů (po zkrácení toku v Praze v roce 1926), se jmenuje dolní Vltava. Poprvé snad po ní doplouvaly nákladní lodě z Labe až ku Praze za vlády císaře Karla IV., spolehlivě doloženo to však není.
Stručná historie největší československé válečné lodě z pohledu technika. Od projektu přes stavbu, službu na Dunaji v československé armádě a mobilizaci, po předání Německu po zániku Československa. Období druhé světové války pod vlajkou Kriegsmarine. Navrácení lodi z americké internace. Pokusy o znovuzprovoznění v poválečné československé armádě.