Duchovní prostředí bylo od samého počátku úzce spojeno s výtvarným uměním. Římskokatolická církev se tak v podstatě bezděky stala již záhy správkyní uměleckých pokladu nevyčíslitelné hodnoty a tím také převzala odpovědnost za správu podstatné části evropského kulturního dědictví.
Kniha se věnuje duchovnímu rozměru nesmírně rozsáhlé fundační politiky císaře Karla IV., jeho stavebnímu dílu a reprezentaci, s akcentem na hlavní město českého království.