Kniha vyšla poprvé v roce 1927 v Urze (Ulánbátar) anonymně, a v roce 1940 v Rize pod pseudonymem Natalia Rokotova. Byla napsána Jelenou Ivanovnou Rerichovou. Stručným způsobem jsou zde vyloženy nejdůležitější myšlenky raného buddhismu, které byly manžely Rerichovými dále rozvinuty v Učení Živé Etiky (Agni Józe).
