Ve své další knize pozve autorka Otilie K. Grezlová čtenáře i tuláky do míst kdysi zvaných Kaiserwald. Podělí se s vámi o své poznatky i zážitky, připomene bohatou historii, i tu méně slavnou v polovině 20. století. Vyprávění začíná tvrdě: dvěma mordy, jeden ze žárlivosti, druhý z touhy po penězích.
Čika, pejska z útulku, si konečně vybere vysněná rodina s malou Simonkou. Dívenka však pejskovi nedokáže projevit lásku. A Čiko by si s ní chtěl tolik hrát! Rozhodne se proto vydat na dobrodružnou výpravu zpět do útulku. Když je nalezen a vrácen majitelům, ani tehdy není Simonka nadšená. Co všechno se ještě musí stát, aby si Čiko získal její náklonnost?
Ve čtvrté knize o Krušných horách se spolu s Otilií K. Grezlovou dostáváme na jejich nejvýchodnější výspu. Tato část má opět svébytnou charakteristiku: je tu více větších měst a okouzlující náhorní planina s pozoruhodným reliéfem, připomínajícím obrovské valící se vlny.
Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“ než Vejprtsko, Měděnec a okolí, Výsluní a třeba Křimovsko.
Káťa a Beník musí do psí školy. Třeba tam najdou nové kamarády..
Dovolím si položit Vám několik otázek. Máte rádi krásnou přírodu? Dlouhé, táhlé pláně, potoky, říčky a rybníky, vodní nádrže i hluboké lesy a úchvatné výhledy – to vše v nerušeném tichu? Máte rádi městečka a vesnice s přebohatou historií a množstvím památek i stopy po důlní činnosti? Fandíte nečekaným překvapením i nezodpovězeným otázkám?
Natálka se bojí psů, zato její kamarádka Sofinka se vrhá na každé zvíře, které potká. Nedaří se jí přesvědčit rodiče, aby nějaké pořídili domů. Proto chodí aspoň pomáhat do útulku a jednou vezme Natálku s sebou, aby kamarádka překonala strach. Jenže u štěkajících pejsků žadonících po lidském pohlazení se jí to moc nedaří.
Proč Flíček všechny Barborčiny kamarády tak nadšeně vítá a má je tolik rád? Bára žárlí a s kamarády se málem rozkmotří. Jednoho dne si Flíček usmyslí, že se za svou paničkou a jejími kamarády vydá do školy autobusem. Jenže Barborku nenašel a domů také netrefí…
Na kraji lesa je za domkem schovaný výběh, tak akorát pro Jitřenku. Donedávna veselá kobylka teskní: její paní odchází studovat a už jí na Jitřenku nezbývá čas. Má sice své zvířecí kamarády, třeba psa Azora, prasátko Kvíka a kavku Rámuse, ale Jitřenka by vedle sebe moc potřebovala nějakou holčičku, která by s ní cvičila.
Adam dobrovolně neopustí teplý pelíšek s cateringovou službou a dalšími vymoženosti. Řešením je oženit ho. I když on se ženám nevyhýbá, právě naopak: zlatovlasá Klára, černovlasá Luciana a další ženy k Adamovi patřily, jenomže pouze na dobu určitou. A rodiče? Ti mají svůj domek snů, prostě idyla. Pak před Vánocemi dostanou dárek – novou sousedku…
Lumpík, malé štěně voříška, neumí poslouchat a zlobí zrovna jako jeho páníček Honzík. Až jednou rodiče řeknou: Dost! Honzík půjde s Lumpík na cvičák. Štěně je nadšené, že se může vydovádět, a Honzík se zase učí, jak se s pejskem „domluvit“. A to je dobře, protože spolu budou muset vyřešit jeden velký problém.
Roztomilé štěňátko si pořídila rodina s dvěma holčičkami. Vozily ho v kočárku, oblékaly, jenže štěně chtělo i spát. A když ho nečekaně probudily, leklo se a jednu poškrábalo. Bylo zle: pejsek dostal krabici a brzy skončil v trávě pod keřem, kde to vůbec neznal. Bál se a naříkal.