Peníze jsou jedním z největších vynálezů lidstva, bez nich bychom nebyli na tak vysokém stupni hospodářského nebo kulturního rozvoje. Lidstvo je používá už tři tisíciletí.
Liechtensteinové – jeden z nejstarších moravských a českých panských a knížecích rodů. Jejich počátky nacházíme v 11. století v Bavorsku. Na Moravu přišli skrze budoucího krále Přemysla Otakara a stali se jedním z nejbohatších moravských rodů. Zanechali po sobě mnoho památek: Lednicko-valtický areál, zámky v Mikulově, Valticích, Velkých Losinách či v Praze.
Unikátní obrazová publikace Chotkové – ve službách státu nás seznámí s tímto významným staročeským šlechtickým rodem, který se díky Václavu Antonínovi Chotkovi (1674–1754) dostal mezi politicky nejvýznamnější rody říše. Jeho synové se stali předními spolutvůrci reforem Marie Terezie.
Zlatý klíč k památkám České republiky je všestrannou a ojedinělou příručkou pro milovníky památek a historie. Kniha poutavě přibližuje na 330 vybraných hradů, zřícenin, zámků, paláců, klášterů a dalších pamětihodností, na něž jsou české země bohaté.
Vůbec poprvé předkládá kniha Královna bitev – vznik moderního dělostřelectva a české země čtenáři nedávno objevené informace o významné reformě rakouského dělostřelectva. Ta se z podstatné části uskutečnila na území jižních Čech v letech 1744–1753.
Nové aktualizované vydání této výpravné encyklopedické publikace přináší základní historické a genealogické informace o 150 významných šlechtických rodech žijících a působících v českých zemích. Na základě pozoruhodných osudů několika set jejich příslušníků před čtenářem vzniká pestrá mozaika českých dějin, doplněná o bohatý obrazový materiál.
Czerninové patří k českým šlechtickým rodům, které již od 12. století ovlivňovali historii Království českého. Rozvětvili se do řady větví, ze kterých dodnes rostou čtyři: hradecká, vinořská, dymokurská a vrchlabská (Czernin-Morzinové).
Kniha „ROŽMBERKOVÉ – První po českém králi“ přibližuje historii a význam nejvýznamnějšího českého panského rodu. Od Vítka I. z Prčic, prvního známého předka rodu Vítkovců, zmíněného již v roce 1169, až po vymření rodu Rožmberků v roce 1611, zaujímali páni z Rožmberka přední místa v zemských a dvorských úřadech. Členové rodu, jako byli Vok I.
Kinští patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody Království českého a habsburské monarchie. Jejich kořeny sahají až do 13. století. V roce 1628 byli povýšeni do hraběcího stavu, v roce 1720 vznikla větev knížecí, ze které se oddělila hraběcí větev kostelecká.
Schwarzenbergové patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody, které ovlivňovaly nejen dějiny českých zemí, ale celé střední Evropy v 17. – 19. století. Zejména jižní Čechy vděčí Schwarzenbergům za úpravu krajiny, výsadbu lesů na Šumavě a dlouhou řadu hradu a zámků, na které jsme dodnes hrdí.
Lobkowiczové jsou jedním z nejvýznamnějších a světově nejznámějších českých šlechtických rodů. Jejich historie sahá do konce 14. století. V dalším století se rozdělili na větve Hasištejnských a Popelů z Lobkowicz. Dodnes žije pouze větev popelovská, která se dělí na roudnickou primogenituru a mělnickou sekundogenituru a ty ještě na další větve.
Monografie o jednom z nejstarších českých šlechtických rodů je určena pro širokou veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, historii jako takovou i o dějiny hradů a zámků. Z rodu Kolowratů pocházely desítky významných osobností, které se zapsaly do českých i středoevropských dějin. Patří mezi ně např. Hanuš II.
Výpravná encyklopedická publikace přináší základní historické a genealogické informace o 150 významných šlechtických rodech působících v českých zemí. Pozoruhodné osudy několika set jejich příslušníků se skládají v mozaiku českých dějin.
Možná si z legendárních Černých baronů pamatujete hlášku: „Poslyšte, Šternberk, nejste vy náhodou ňákej ten fón?
Oslnivý společenský vzestup od bezvýznamného vladyckého rodu po nejbohatší panský rod v Čechách s aspirací na českou královskou korunu, tak lze ve zkratce charakterizovat působení na dějinné scéně rodu Smiřických ze Smiřic. Jeho jméno je dnes téměř zapomenuto, přestože příslušníci rodu zasahovali téměř 200 let, od počátku 15.
Různé formy platidel provázejí lidstvo asi 8 000 let. Mají řadu funkcí a jednou z nich je role platidla, která se za poslední 3 000 let významně rozvinula. S tímto vývojem je spojen i vznik bankovnictví a otevření platebního trhu novým subjektům, jako jsou např. platební instituce.