Rozmarný příběh osmnáctileté doručovatelky Hany z prostředí nakladatelství v Bratislavě se odehrává v padesátých letech 20. století. Tehdy bylo lehké dostat se do vězení, jako se to podařilo Haninu otci. Hana se se situací musí nějak vypořádat, a tak začíná její nový život – obyčejný život v absurdních časech a její hořkosladká cesta mezi knihami.
Písal sa rok 1981, keď sa Pavel Taussig rozhodol vytvoriť pre svojho staršieho syna k jeho jedenástym narodeninám svoj životopis, ktorého súčasťou boli aj spomienky na koncentračný tábor. On sám mal totiž presne jedenásť rokov, keď sa ocitol v Auschwitzi. Aj vďaka svojej silnej a nezlomnej vôli prežil hrôzy, ktoré sa tam diali.
Jan Werich byl dle vlastních slov zarputilým kinomolem. Žel, v poválečném čase to nebyla oboustranná láska, u filmu nacházel jen nepatrně příležitostí. Zato nezapomenutelných. A ty jeho filmy, na které se zapomnělo, zase rozhodně patří mezi pozoruhodné – např. ruský Pád Berlína či Pětadvacátá hodina s Anthony Quinnem.
Magické slovo Barrandov! Hvězdy stříbrného plátna!
České filmové trháky, které s nadšením sledovaly a sledují statisíce diváku, mohly často vypadat jinak, než jak je známe. Během natáčení se měnila jména režiséru, účinkovat v nich měli jiní herci, některé původní scény vyškrtla cenzura a další naopak vznikly spontánně až na place.
Renomovaný filmový historik Pavel Taussig v jedné ze svých nejúspěšnějších knih hodnotí každý herecký vklad do zlatého fondu české kinematografie a přináší i méně známá fakta o šťastných či truchlivých životních momentech slavných osobností, mezi jaké bezesporu patří Vladimír Menšík, Nataša Gollová, Jiří Hrzán, Jiří Sovák, Dana Medřická,
Byli ochotni položit život i za nás – skuteční hrdinové, na které se velmi rychle zapomnělo, nebo zůstali úplně neznámými – služka u Heydrichů, která riskovala život pro druhé, popravený profesor příbramského gymnázia, jehož osud inspiroval vznik povídky a filmu Vyšší princip, „táta parašutistů“, rozvědčík od Berounky a jiní.
Jindřich Plachta patřil k nejobsazovanějším hercům své doby. Známe ho hlavně z komedií, jeho vytáhlé tělo bylo samo o sobě gagem. Jaká však byla komikova skrytá tvář?
V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky.
Květiny patří k tomu nejkrásnějšímu, co příroda vytvořila. Rozmanitých, prostých i roztodivných druhů rostlin naleznete na lukách, v lesích i v zahrádkách nespočetně. Ponořte se s námi do jejich kouzla a prožijte květinový rok! Věřte, že pro úplný a celistvý zážitek, stačí pro každý měsíc v roce jedna rostlinka, kouzelná bylinka!
Každého roku přibývá bohužel dost umělců, jejichž životní příběh se uzavřel, a oni už také mají své čestné místo na filmovém nebi vedle svých předchůdců či kolegů.
Vlasta Burian je v povědomí Čechů znám především jako filmová hvězda první republiky. I v době okupace zářil Burian na stříbrném plátně v českých komediích, které měly u porobeného obyvatelstva navodit pozitivní pocit a dojem idylického života v kulisách Protektorátu. Kolaboroval přitom, po válce odsouzený a zostuzený Burian, anebo ne?
Žijí mezi námi a vždy žili – skuteční hrdinové, na které se velmi brzy zapomnělo, či zůstali dosud úplně neznámými. Je však též mnoho vpravdě překvapivých hrdinských příběhů ze života poměrně známých osobností či příběhů opravdových hrdinů, kteří stáli na okraji dějinných událostí, ale zůstali téměř neznámými.
„Mohl by to být film, který by zaujal diváky v mnoha zemích světa. Hraný film dlouhé metráže. Nebo také román. O jednom lidském a hereckém osudu, který se začal téměř současně s 20. stoletím, v roce 1901, a skončil se prvního dne posledního měsíce roku 1968. Symbolicky?
Byli ochotni položit život i za nás – skuteční hrdinové, na které se velmi rychle zapomnělo, nebo zůstali úplně neznámými. Velitel posádky, která se jako jediná v roce 1939 bránila okupantům, autor hudby neznámějších večerníčků, odsouzený v 50.
Rozmarný príbeh osemnásťročnej doručovateľky z prostredia nemenovaného vydavateľstva krásnej literatúry v Bratislave. Odohráva sa v päťdesiatych rokoch minulého storočia, keď bolo ľahko dostať sa do väzenia, čo sa podarilo aj Haninmu otcovi. Napriek poľutovaniahodnej skutočnosti je to príbeh veselý, chvíľami azda až príliš.
Obnovené a rozšířené vydání knihy známého filmového historika o jedné z nejpopulárnějších dvojic českého filmu. Z boubelaté Toničky Valečkové, ze které chtěla mít maminka švadlenu, vyrostla nejznámější česká filmová maminka Antonie Nedošínská, Theodor Pištěk ztvárnil během své strmé herecké kariéry přes tři sta filmových postav.
Podmanivou a dávno odvátou vůni pravého českého bijáku zachytil autor, filmový historik Pavel Taussig, v sérii vyprávění o slavných filmech, hercích a událostech, které provázely jednotlivá natáčení. Učinil tak se znalostí věcí a s notnou dávkou smyslu pro humor.
Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? O čem si povídal Marián Labuda s filmovým Otíkem maďarsky?
