Před sedmi lety jsem slavnostně přísahala, že už nikdy nebudu chodit s Nickem Kingem. Vážně, už nikdy. Teď s ním mám pracovat – a ne, navzdory tomu, že na mě vrhá pohledy, jako by mě chtěl svléct do naha, pro mě nebude nic než šéf. Ale jak lépe dokázat, že už mě nezajímá?
Poté, co jsem kvůli Cadovi Kingovi přišla o všechno, slíbila jsem si, že už se do něj nikdy nezamiluji – i kdyby zbohatl a stal se neuvěřitelně slavným. Teď je zpátky a pořád je ztělesněním obřího, lesklého červeného knoflíku. Všichni vědí, že byste takový knoflík neměli mačkat, ale je tak, tak těžké tomu odolat.
První pravidlo náhodných známostí je mít v záloze únikový plán. Bez závazků. Bez vztahů. Šup sem, šup tam – a myslím to doslova. A to druhé, méně známé pravidlo?
Všechno se pokazilo, když jsem mu zastřihla keřík. A ne, není to to, co si myslíte. Jsem profesionálka. Klient si mě najal, abych zastřihla křoví v jeho zahradě a ozdobila ho na večírek. Omylem jsem ho proměnila v něco, co se rýmuje se jménem Denis. Představte si moje překvapení, když se umělecký svět rozhodl, že to je mistrovské dílo.
Znáte ten instinkt, který vás nutí utíkat, když se blíží něco děsivého?
Uznávám, zpackala jsem to. Chyba číslo jedna: Požádala jsem Petera Barnidge o práci. Chyba číslo dvě: Jeho nabídku jsem přijala, místo abych mu ji vmetla do tváře, jak jsem plánovala.
Jeho balík skončil v mé schránce. Uklidni se, úchyláku. V mé poštovní schránce. Jakmile jsem zjistila, co je uvnitř, uvědomila jsem si dvě věci: Patřil mému sexy sousedovi a ten měl temné tajemství. Většinou jsem se řadila mezi milovníky koček. V tom smyslu, že bych upřednostnila kočku v devíti z deseti případů.
Asi si nikdo nemyslí, že mít sexy šéfa není vůbec komplikované ani matoucí. Ale musím mu už odolávat jen pár měsíců. V lednu odlétám do Paříže, abych si splnila svůj sen a stala se umělkyní. Škoda, že nemůžu mít svůj zákusek a náležitě si ho užít. Zapomněla jsem se zmínit… Můj sexy šéf byl mou školní láskou. Tak trochu.
Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit... Nesmí se mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na draslíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla. Jestli to chcete rozebírat do detailu, ve skutečnosti jsem si ho i strčila do pusy. A co je ještě horší?
Jak jsem ji potkal? Gentleman se přece nechlubí. Naštěstí nejsem gentleman. Nejdřív jsem jí zaplatil za věneček (tím myslím zákusek, ale o to nejde), vzápětí jsem ji defloroval. A potom? Nechal jsem jí vizitku a odešel odtamtud jako král. Jo, dalo by se říct, že jsme si vážně padli do oka. Jak jsem potkala Williama?
Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit... Nesmí se mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na hořčíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla. Jestli to chcete rozebírat do detailu, ve skutečnosti jsem si ho i strčila do pusy. A co je ještě horší?