Publikace se zabývá problematikou římského rodinného práva, konkrétně ochrany ženy po smrti manžela. Autor nejprve vystihuje základní rysy římského manželství včetně okolností jeho zániku. Manželství v římském právu zaniká nejen smrtí manžela, ale také jeho upadnutím do válečného zajetí, rozvodem a dalšími způsoby.
Publikace se zabývá případy, ve kterých dochází k nakládání s cizí věcí proti vůli jejího vlastníka. Patří sem jednak spojení jedné věci s jinou (akcese), zpracování cizí věci ve věc jinou (specifikace), versio in rem, použití cizí věci při odvracení krajní nouze, a konečně možnost obětovat cizí věc pro záchranu cizí hodnoty.
Publikace představuje dva instituty soukromého práva příkazní smlouvu a jednatelství bez příkazu v historických souvislostech.
Kniha se zabývá problematikou bezdůvodného obohacení. Mapuje případy, ve kterým římští právníci poskytovali žaloby z bezdůvodného obohacení (kondikce) a ukazuje, jakými zásadami byli vedeni při jejich posuzování.
Publikace představuje soubor přeložených fragmentů z nejvýznamnější památky římského práva Digest (lat. Digesta seu Pandectae), která jsou součástí rozsáhlé kodifikace převážně soukromého práva východořímského císaře Justiniána z 6. století po Kr.