Demokracie je křehká, svoboda není samozřejmost. Česko, Evropa, Západ a svobodný svět jsou konfrontovány s otevřenou nenávistí revizionistických mocností, zejména Ruska, Čína a Íránu, které sní o tzv. post-západním světě, přičemž pohrdají občanskými a lidskými právy.
Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel.
Doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané v listopadu 2019 na Filozofické fakultě UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého československého státu.
Kolektivní monografie je členěna do tří tematických bloků. V prvním oddíle nazvaném Theologia et Philosophia je zaraženo šest studií, a sice tři teologické (S. Hlaváč, L. Nosek, B. J. Štivar), zaměřené na nejstarší dějiny františkánství, a následně tři filosofické k tématům souvisejícím s první i druhou scholastikou (L. Lička, P. Dvořák, T. Machula).
Kniha Profesorská republika. Osobnosti FF UK v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2018 na FF UK u příležitosti 100. výročí obnovení české státnosti ve formě republikánského a demokratického Československa. Z pražského univerzitního prostředí vzešli T. G.
Vedle tzv. české otázky byla ve 20. století souběžně reflektována i naše „evropská otázka“, kterou intenzivně diskutovaly tehdejší politické, intelektuální a kulturní elity. Iniciační osobností byl v tomto ohledu Tomáš G. Masaryk se svou knihou Nová Evropa (1918/1920).
Projekt evropské integrace Evropská unie prožívá svou krizi, která je zároveň novou šancí k promýšlení budoucnosti. Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy. U příležitosti 10.
Jedním z dosud málo reflektovaných fenoménů pozdního středověku je kult Čtrnácti sv. Pomocníků, který výrazně ovlivňoval přinejmenším středoevropské spirituální klima 13. až 16. století. Kult zpočátku variabilní světecké skupiny, složené převážně ze starokřesťanských světců a světic, se od 14.
Kdo je to intelektuál? Co a kde je veřejný prostor? Proč jsou intelektuálové na světě? Má být intelektuál skeptický? A intelektuálka? Je český intelektuál neviditelný? Je angažovaný intelektuál reliktem minulosti?
Pod společným označením Zmizelé Čechy/Zmizelá Morava a Slezsko připravuje nakladatelství Paseka svazky z různých oblastí Čech a Moravy ve snaze připomenout zaniklou tvář měst, ale i celých regionů České republiky, přičemž výběr lokalit a obrazové dokumentace probíhá nejen s ohledem na jejich historický či umělecký význam, ale rovněž se zřetelem na sílu
Před dvěma sty lety se Češi začali vědomě proměňovat v moderní politický národ. Během evoluce roku 1848 znělo také v Praze ono heslo "Celá Evropa na nás hledí!