Historie pernštejnského rodu má v dějinách Čech a Moravy své nezastupitelné místo.
Kniha je novým původním příspěvkem české historiografie k interpretaci evropských dějin 16. století. Autor znovu otvírá zdánlivě jednoduché téma, kterým je tzv. Šmalkaldská válka (1546-1547). Na základě nového výzkumu přináší vlastní interpretaci, zohledňující kontext italský a český, který v německé historiografii není doceněn.
Hlavním tématem knihy STŘÍBRO V EVROPSKÉM PENĚŽNÍM OBĚHU 16.-17. STOLETÍ jsou dějiny evropského peněžního oběhu v 16. a 17. století, a to především role stříbra v tomto systému. Ta se totiž výrazně lišila od role zlata, i když se oba drahé kovy po dlouhá staletí paralelně užívaly při směně zboží jako platidlo i jako obchodní komodita samy o sobě.
„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku. Toto období charakterizuje hospodářský a kulturní rozkvět i překonávání jisté politické a konfesionální izolace, kterou způsobily husitské války.