V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama své iluzivní já coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů.
Soubor studií vznikající v průběhu třicátých a čtyřicátých let, je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších knih, jaké byly Sadovu dílu kdy věnovány.