Závěrečný díl antologie české autorské písně se věnuje prvním ohlasům rock’n’rollu a sleduje českou píseň ve vlnách beatu, rocku a folku až k oné hranici, za kterou se písnička v tradičním významu slova proměňuje v cosi snad schopného dát tvar životnímu pocitu těch, kdo přišli na svět kolem roku 2000.
Spisovateli, dramatiku a „písničko-znalci“ prof. Přemyslu Rutovi jde v této knížce především o pojetí zpěvu jako přirozeného lidského projevu. Sice svátečního, ne však přístupného pouze školeným specialistům. Rut sleduje své téma na sedmnácti osobnostech (K. Hašler, F. Futurista, V+W, O. Nový, V. Burian, E. F. Burian, Ch. Trénet, R. Pellar, Fats Waller, G.
Kniha mapuje aktivity Nedivadla (1963–1990), které patřilo k nejpodstatnějším a nejosobitějším scénám Československa po druhé světové válce. Založil je „otec české ne/divadelní alternativy“ Ivan Vyskočil (1929) poté, co v Redutě provozoval s Jiřím Suchým legendární text-appealy, a poté, co spoluzaložil a vedl Divadlo Na zábradlí.
V loňském roce vydal Vyšehrad obsáhlou antologii Přemysla Ruta Orchestrion v hlavě. Česká písnička mezi poezií a divadlem. „Rádi bychom,“ napsal tehdy editor v úvodu, „aby se tato antologie časem stala druhým dílem šířeji pojatého celku: aby byla doplněna o antologii české autorské písně od středověkých počátků do národního obrození.
Shakespeare jako dramatik s oblibou těžil z tradovaných příběhů; už způsob, jakým s nimi zacházel, prozrazuje, jak je četl, co ho na nich dovedlo zaujmout a čím chtěl sám upoutat pozornost obecenstva.