Amsterdam v roce 1907. Zlatý věk vrcholí, světovou válku si nikdo neumí představit a do přepychového domu holandského velkopodnikatele nastupuje domácí učitel, aby se staral o syna postiženého nutkavými běsy.
„Žena, se kterou jsem žil přes pětačtyřicet let, se včera odpoledne zastřelila. K tomu alespoň dospěla policie; a já hraji roli smutnícího vdovce s nadšením a úspěšně. ... Moje manželka byla příliš duševně vyrovnaná a příliš pevně zakotvená v přítomnosti, než aby ji napadlo na sebe vztáhnout ruku. ... To já jsem ji zabil.
