Není pro myslivce krásnější chvíle, než se procházet ztichlým lesem ve společnosti jediného opravdového přítele – loveckého psa. Autor vypráví zejména příběhy zkušených loveckých psů, starých mazáků, kteří se vyznají v lese a v lovu.
Historie zbojníků, lupičů, všelijakých zlodějů a banditů je stará jako lidstvo samo. Příčiny, které životní dráhu spořádaného občana vychýlí na zločineckou dráhu, můžeme nalézt v neutěšených sociálních poměrech, v nepříznivých okolnostech a také v touze po snadném zbohatnutí.
Velký milovník a znalec Beskyd Richard Sobotka vypráví o půvabu zdejší krajiny, kráse dřevěných kostelíků, rozhleden a zámků, ale také jak se na nich slastně žilo, nebo kde hledat nejhezčí místo pro poslední odpočinutí.
Přírodní léčba byla odpradávna součástí lidské existence. Když nepomohly léčivé byliny, přišla na řadu magie božců, bohyň, kouzelníků a čarodějů s čáry a zaříkáváním, s okuřováním, prapodivnými lektvary a nesrozumitelným mumláním modliteb, proseb i zaklínáním.
Projděte s námi tajemná místa Beskyd a s nimi spojené pověsti, pověry a legendy. Například proč zmizela údajná chodba pod Radhoštěm, kterou bylo možné pohodlně projít z rožnovské strany na frenštátskou? A nevznikla třeba z nějaké příčiny o kousek dál jiná?
Čas neúprosně zasahuje do krajiny i našich životů. Generace lidí odešly a hory dál stojí na svém místě. Ale člověk je významně ovlivňuje. Mění. Staré pohlednice a fotografie vydávají svědectví o proměně krajiny, stejně tak i malíři. S údivem sledujeme, jak důvěrně známou krajinu, město, vesnici, ulici, zátiší viděli naši předkové.
Beskydy patří k našim nejmalebnějším horám a toulky jimi přinášejí nejen radost z pohybu volnou přírodou.
Před půlnocí se ozvalo výbojné volání, zakončené hlubokým mrmláním, pak znovu útočný a vyzývavý ryk. Jelen opustil zastíněný okraj lesa a vyšel na scénu, ozářenou měsíčním světlem. Byl to statný jelen s krásně vytvarovaným parožím, zakončeným korunou… To už na scénu, ozářenou měsíčním světlem, vykročil také sok.
Dva přátelé se znovu po létech potkají doma v zapadlé vsi v Černovicích, usazené ve ztracené končině uprostřed hor.Ve víru moderní doby krutě zasáhne do jejich přátelství lovecká vášeň. Než se rok s rokem sejde, zůstaly v podzimem vybarvených horách už jen vzpomínky na pohodu společně prožitých chvil, které vyvrcholily nečekaným dramatem.
Někdejší vynikající žokej Tom řeší obtížnou situaci po úrazu a po životním zklamání přijetím nabídky dělat trenéra v zapadlém jezdeckém areálu Pastviny uprostřed hor. Není to velká stáj, namísto steeplechase tam pořádají, spíš pro zábavu a potěšení, westernové závody.
Měl jsem svého prvního srnečka vyhlédnutého ve Šlahorkách. Vycházel pokaždé ráno a večer ve stejnou hodinu, jako kdyby ho provázkem k mladému bučku uvázal. Byl už tak uvyklý na poklid, že ani moc nedával pozor. Netušil, že ležím nedaleko v trávě, stačilo několik stébel poodhrnout a měl jsem ho na mušce, mohl jsem střílet.
Srnec, nepravidelný šesterák, vkročil na palouk. Uvyklý na klidné a bezpečné místo se ani příliš nerozhlížel, hned se začal pást. Jen čas od času zvedl hlavu a jistil. Nadlesní Baryška pozvolna zvedl zbraň do střelecké pozice. S prstem na spoušti hledal nejpříhodnější místo pro umístění střely. Srnec však z jakéhosi popudu náhle poodskočil.
Malá osada Andělský Dvůr zůstávala po celou dobu války bezpečně ukryta v obtížně přístupném místě hor. Pomoc partyzánům byla pro osadníky zcela přirozená. Těžko přístupná osada jim poskytovala šalebný pocit bezpečí. V závěrečných měsících války však neuniknou zradě konfidentů, vzápětí ani zásahu trestného přepadového oddílu.
Začal jsem psát lovecký deník už jako chlapec, co sotva dorostl prvému výstřelu z lovecké pušky. V té době už jsem měl zelený svět pevně vetknutý v sobě. Počáteční neumělé záznamy se postupně proměnily v pozorování přírody a zaznamenávání jejich proměn, v listování v té ohromující knize, která jako by neměla začátku ani konce.
Malebné Beskydy, plné voňavých lesů, rozkvetlých luk a tichých samot jsou svědky drsných i úsměvných příběhů hajných a pytláků. Provází je legendární postava hajného Karla Macurka, zvaného „pytlácký hajný“, či „tata pytláků“. K onomu zvláštnímu přízvisku se dostal nejen pro cit k přírodě a živým tvorům, ale také k lidem.
Příběhy lidí z podhorské vesnice v poválečné době plné nadějí a odhodlání po lepším, novém a svobodném životě přerve v osmačtyřicátém roce uragán společenských a politických proměn. Jistoty jsou nezvratnou minulostí. Zemědělská půda, po staletí obdělávaná generacemi rolníků, jim najednou nepatří.
Hrdinou bez glorioly je československy letec Jaromír Václav Daněk. Po okupaci Československa se ihned zapojil do odboje. Po vyzrazení uprchl na Slovensko, odkud se chtěl dostat přes Maďarsko do Jugoslávie a k československé zahraniční vojenské jednotce v Palestině.
Marcel Sperling neúnavn. pátrá po svých rodových kořenech. Dětství a dospívání prožil spolu s vrstevníky v malebné slovenské krajině, v nezámožné, ale spokojené rodině. Netuší, jak jeho životní dráhu v čase nástupu dospělosti dramaticky ovlivní vichr válečných událostí. Téměř všichni z jeho rodiny zahynou v koncentračních táborech.
Malebné Beskydy, plné voňavých lesů, rozkvetlých luk a tichých samot jsou svědky drsných i úsměvných příběhů hajných a pytláků. Provází je legendární postava hajného Karla Macurka, zvaného „pytlácký hajný“, či „tata pytláků“. K onomu zvláštnímu přízvisku se dostal nejen pro cit k přírodě a živým tvorům, ale také k lidem.