V nejranějším období života je člověk zcela odkázaný na své okolí – je nejcitlivější a nejzranitelnější. Zdaleka ne pro všechny je rané dětství idylické, spousta dětí zažívá chronický strach, stres a trauma, a to nejen v extrémních, krizových situacích, ale i v běžném, „normálním“ životě.