Čas je značně proměnlivá hodnota. Sto hodin, tedy něco málo přes čtyři dny, je údobí, které v životě kohokoli z nás i v chodu států většinou jen málo znamená. V osudovém roce 1939 tomu bylo naopak. Dramatických a četnými zvraty nabitých sto hodin, které uplynuly mezi prvními minutami pondělí 13. března a čtvrtou hodinou ranní dne 17.
Čas mezi koncem roku 1938 a jarem 1939, přesněji řečeno mezi vánoční smrtí a přednovoročním pohřbem Karla Čapka a příchodem prvního říšského protektora Konstantina von Neuratha dne 7. dubna 1939 měl nesporně vyhraněnou podobu. A nešlo jen o to, že se v té době až do onoho biblického „Dokonáno jest...!
Dějem nabitá mozaika šesti unikátních válečných příběhů, které spojuje drama úspěšného útěku z pekla. Dvěma mladým slovenským vězňům se podařilo uniknout z Osvětimi, aby svobodnému světu podali očité svědectví o vyvražďování statisíců Židů.
Jak snadné a pohodlné je otočit se zády k minulosti. A jak je to také nestatečné!