Sestavování a luštění šifer je tisíce let trvajícím příběhem boje mezi tvůrci šifer a jejich luštiteli, příběhem intelektuální bitvy, jež měla a má hluboký dopad na světové dějiny. Kódy stojí v pozadí mnoha historických mezníků, někdy rozhodovaly o výsledcích bitev, jindy zapříčinily smrt korunovaných hlav.
Možná jste už viděli stovky dílů seriálu Simpsonovi či jejich sesterské Futuramy, určitě však nemáte ani tušení, že obsahují dost matematiky na to, aby naplnila plnohodnotný univerzitní kurz. Kde se tam ta matematika vzala?
Kniha líčí téměř 350 let úsilí matematiků celého světa o nalezení důkazu Velké Fermatovy věty, kterou vyslovil francouzský matematik 17. stol. Pierre de Fermat. Na okraji překladu Diofantovy Aritmetiky si poznamenal, že rovnice x n + y n = z n nemá pro n >2 řešení v množině přirozených čísel a že zná důkaz tohoto tvrzení, ale nevešel by se mu na okraj knihy.
Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká lidi od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce, a to zejména ve svobodné společnosti.
Albert Einstein kdysi řekl: Nejnepochopitelnější na vesmíru je to, že se dá pochopit. A spolu s ním Simon Singh věří, že na porozumění fyzikální podstatě vesmíru nemusí být člověk génius, jako byl Einstein, ale že jí může rozumět každý.
Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a vybírá si z nich ta nejzajímavější témata, která podává mistrovským způsobem, živě, srozumitelně a přitom bez zkomolení.