Česká republika udržovala v prvních dvou dekádách své samostatné existence jednoznačný zahraničněpolitický kurz směrem k západní Evropě a k transatlantickým politickým a bezpečnostním strukturám.
Ukládání a dopady mezinárodních mnohostranných sankcí patří v zahraniční odborné literatuře k poměrně intenzivně zkoumaným otázkám. V českém prostředí jí dosud nebyla věnována širší pozornost, přestože se ČR podílí na provádění sankčních rozhodnutí OSN a EU, a jak státní orgány, tak i soukromé subjekty se s ní setkávají ve své každodenní praxi.