Hledání lásky a štěstí pro ni není snadné, přesto se nevzdává a osud je k ní milosrdný. Historička a genealožka Štěpánka Michorowská se dostává ke starým dopisům a deníkům, které působivě vykreslují osudy hned několika členů jedné rodiny.
Co spojuje dvě mladé ženy z opačných konců republiky?
Telefonáty muže, kterého náhodně potkala na ulici, vstoupí jedenatřicetileté Jarce do života zcela nečekaně. Zrodí se mezi nimi kamarádství, neboť spolehlivá anonymita vzájemných hovorů je oba zláká k nebývalé otevřenosti. Nakonec, proč se nesvěřit někomu, koho můžeme ze života lehce vymazat tím, že přestaneme přijímat jeho hovory?
Tereza Petra zaujala přesto, že ji poprvé potkal jako barmanku v nevalném nočním podniku. Netušil, že její skutečná profese je jiná. Ačkoliv se mu zdálo, že také ona vnímá to zneklidňující pouto mezi nimi, a svěřil jí leccos ze svého života, zůstávala vůči němu uzavřená. Po čase ji potkává znovu.
Dvě zklamání v lásce stačí Julii na celý život. Také Daniel si ze svého manželství odnesl skepsi a opatrnost vůči opačnému pohlaví. S Julií si rozhodně nic začínat nemíní. Obzvlášť když se tato nájemkyně jeho restaurátorské dílny jeví jako nezodpovědná bohémka. Jejich zdvořilá komunikace se však poznenáhlu mění v něco víc.
Řídit se heslem ‚Co je v domě…‘?
Jedenatřicetiletá Štěpánka se spolu s rodiči a bratrem podílí na chodu rodinné firmy, ale její hlavní profesí je genealogie. Do domu otce a syna Michorowských ji přivede zajímavá zakázka. Potomkům kdysi slavného polského rodu má pomoci zdokumentovat jejich historii.
Kniha volně navazuje na román Heleny Mniszkówny Malomocná, který vychází současně s ní v nakladatelství Taťána Kubátová. Ti, kdo Malomocnou neznají ani se o ni nezajímají (i když opravdu za přečtení stojí), mohou však knihu bez problémů číst také, protože vše podstatné z předchozího děje je v ní zmíněno.
Vysokoškolačka Míša poprvé otvírá svůj deník během nuceného prázdninového lenošení v roce 1979. Protože se jí deníkové psaní zalíbí, pokračuje v něm i v dalších měsících a letech, a tak se v jejím vyprávění můžeme dočíst o šťastných i nešťastných láskách, o studentském životě i o prvním zaměstnání.
Teprve po rozvodu se kdysi nenápadná Linda cítila natolik sebevědomá, aby se vůbec poprvé po patnácti letech zúčastnila setkání se spolužáky. Mimo jiné tam narazila na charizmatického Kryštofa. Všechny spolužačky na něj tehdy houfně letěly, ovšem Lindu nikdy nepřitahoval a vlastně jím tak trochu pohrdala.
Třicetiletá knihovnice Adéla má několik let po manželově smrti už jasné představy o své roli v životě a nebojí se sama sobě přiznat, že na rozdíl od většiny žen netouží po rodině.
Mladší ze sester Kalendových, zubařka Jitka, se teprve před rokem osamostatnila a odešla z rodičovského domu. V její minulosti se skrývá jedna temná událost, která se odehrála před čtyřmi lety a která odstartovala dlouhé období neklidu a obav.
Hrdiny románu jsou pětatřicetiletý Adam a o šest let mladší Eliška. Kromě toho, že jsou oba rozvedení a že se jeho dědeček oženil s její babičkou, nemají Adam s Eliškou naprosto nic společného.
Anně zůstalo z jejího prvního manželství pevné odhodlání už nikdy se nezaplést s žádným mužem a Pavlovi plně vyhovuje jeho nekomplikovaný vztah ke starší vdané ženě.
...dvě novely z docela nedávných časů... HŘÍŠNÍ Radce je právě třicet, když pálí mosty za svým dosavadním životem a odchází z města. Na venkově ji čeká zajímavá práce a poznávání řady svérázných místních obyvatel. Se zdejším obvodním lékařem se spřátelí natolik, že se mu stane důvěrnicí při řešení problémů v jeho partnerském vztahu.
První ze dvou příběhů sester Kalendových sleduje osudy o rok starší Báry od chvíle, kdy do jejího života zasáhne manželova nevěra. Těžké období, které následuje, přečkává Bára v rodičovském domě.