Vyzrálá básnická sbírka českého autora, tvořícího v Kalifornii. Básník listuje představami na břehu Tichého oceánu. Obrací stránky a listy vln, dýchajících modří a temnotami nesnesitelných bouří a klamavého ticha.
Theofil Halama vnáší do současné české poezie nový ozvláštněný tón, vznikající u kalifornských a havajských břehů, za nimiž se rozprostírá téměř nekonečný Tichý oceán.
Poezie pro „velké“ děti a „malé“ dospělé, inspirovaná svítáním na pobřeží moře. Každou noc se zde odehrává spousta příběhů, bojů a rituálů. Jen vnímaví mohou slyšet mluvit písek, zpívat vítr a přitom pozorovat tanec ptáků. To vše je každé ráno zachyceno na písčité pláži, která slouží jako malířské plátno.
Poezie pro „velké“ děti a „malé“ dospělé, inspirovaná svítáním na pobřeží moře. Každou noc se zde odehrává spousta příběhů, bojů a rituálů. Jen vnímaví mohou slyšet mluvit písek, zpívat vítr a přitom pozorovat tanec ptáků. To vše je každé ráno zachyceno na písčité pláži, která slouží jako malířské plátno.
V této sbírce poezie zvon v různých podobách, ať již přírodních či hudebních, odlévá hlas věků a zpívá písně o lásce a smrti.
Je to kniha veršů tak jiná než ty autorovy předchozí a tak stejná jako je stejný Pacifik, jako je po věky stejný svět trans dervišů, kteří se chtějí archetypálním pohybem dobrat mimosmyslového poznání Boha a jeho nekonečné lásky.