Ve sbírce Tomáše Hlinky Nové básně zaznívají na začátku sonety, které představují nejprve poutníka na cestách v krajině vod a lesů, a pak provázejí čtenáře vlídné k veršům, rozličnými situacemi až k hvězdáři, kterého napadají myšlenky o dlouhověkosti při pozorování noční oblohy.
Autor v knize sdílí vzpomínky ze svého života a připojuje k nim básně ze svých sbírek, zamyšlení a úvahy o prožitcích a postojích k událostem. Prochází dětstvím, mládím a dospělostí a nahlíží do minulosti s odstupem, ale také s vhledem, který doprovází svědectvím o emocích a vznětech svých a své doby.
Kniha básní je inspirovaná domovem a přírodou ve verších, které okouzlují. Kniha povznáší, dává naději a přichází s novými pohledy do nitra člověka hledajícího v rozbouřeném světě místo, které by mu bylo blízké.