Když Česká televize vyhlásila celonárodní hlasování „Největší Čech“, skončil Václav Havel na třetím místě. Hned za Karlem IV. a Tomášem Garriguem Masarykem. Zní to až neuvěřitelně, že jsme během našich životů mohli potkat jednoho ze tří největších Čechů všech dob. A když ne my, tak naši rodiče a prarodiče.
Král Jiří z Poděbrad nevládl dlouho, dožil se jen 51 let – a to ještě o první třetině jeho života nevíme skoro nic. Přesto se po něm jmenují školy, ulice a náměstí. Tušili jste, že vyslanci krále Jiřího možná jako první Češi viděli v Belgii brusle a ve Španělsku býčí zápasy?
Jana Amose známe z obrázků ve školách jako velebného starce. Ale věděli jste, že zamlada klidně ušel 500 kilometrů z Německa na Moravu? Nebo že měl doma prorokyni a že celý život zkoušel vynalézt perpetuum mobile?
Jediná vládnoucí žena na českém trůně není spjata pouze s povinnou školní docházkou. Možná víte, že za vlády Marie Terezie se povinně zavedla příjmení, zakázalo se mučení při výsleších a proběhlo první sčítání lidí a majetku. Ale věděli jste, že její manžel se dal z nudy na podnikání a tajně vydělal obrovské jmění?
Nejslavnější česká spisovatelka je dnes postrachem lecjakého školáka, kterého nebaví povinná četba. Ale věděli jste, že na Boženu Němcovou nasadila rakouská císařská policie tajné agenty, aby ji hlídali jako nebezpečně bystrou a vlivnou osobu? A napadlo vás, že kdyby se narodila v dnešní době, byla by z ní reportérka nebo hvězda Facebooku?
První prezident samostatného Československa působí na všech fotografiích velice vážně. Však také vykonal velice vážné a pro naši vlast velice zásadní věci. Leckdo ale možná neví, že jako student byl pěkné kvítko – provokoval učitele a na školníka vzal jednou dokonce pohrabáč!
Že byl Karel IV. velký panovník a nechal postavit kamenný most v Praze, ví každé nemluvně. Ale tohle víte??? V mládí byl pěkné kvítko – rád chodil v přestrojení, vyhledával dobrodružství a nikdy se nenechal zajmout – to raději utekl. Měl nemanželského syna!
O Janu Husovi jistě každý z vás slyšel.
Biografie nejznámější české ústavní soudkyně mapuje okolnosti jejích významných rozhodnutí - v soukromém životě i v soudcovské práci. Eliška Wagnerová (* 1948) prošla emigrací v 80. letech a po revoluci se podílela na proměně české justice. Čtyři roky pracoval jako předsedkyně Nejvyššího soudu.
Životopis jednoho z výrazných českých právníků vychází k prvnímu výročí jeho úmrtí.,br> Profesor Právnické fakulty UK Vojtěch Cepl se v roce 1992 podílel na vzniku české ústavy a o rok později byl jmenován do prvního Ústavního soudu ČR. V roce 2007 ho reprezentativní anketa zařadila mezi deset intelektuálně nejvlivnějších tuzemských právníků.