Kniha se věnuje vztahům zahraničních majitelů půdy a československého státu v období mezi oběma světovými válkami. Protože cizinci povětšinou šlechtického původu vlastnili v Československu po první světové válce zhruba pětinu veškeré půdy, šlo o skupinu, se kterou bylo třeba počítat při provádění pozemkové reformy.
Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích. Lichtenštejnů se měla týkat dokonce v první řadě. Důvodem byla účast v pořadí prvního knížete Karla na procesu s tzv.
Publikace analyzuje rakousko-uhersko-americké vztahy v období první světové války. Této problematice dosud nebyla v domácí ani zahraniční historiografii věnována dostatečná pozornost. Existuje sice řada prací k okolnostem vzniku národních států ve střední ...