Levá hemisféra lidského mozku pomalu, ale jistě degradovala lidstvo na studené psí čumáky, ovšem nadané produktivním a efektivním viděním světa. Naopak aktivita jeho pravé části se schopností vidět věci vztahově, emocionálně a intuitivně stagnovala.
Bůh prý pokaždé jedná a uvažuje jen o skutečné realitě, nikoliv o realitě falešné, ale jako Všemohoucí se tím samozřejmě nemusí cítit být vázán. Nezaměňovat prosím jinou či chceme-li falešnou realitu s pojmem fake news, který se nyní stal globálním mediálním i politickým tématem.
Pětatřicet povídek s přesností laserového paprsku vyhledává zjevné i skryté kontury skutečnosti. Neotřelé vidění jen zdánlivě tradičních motivů se spojuje s uměním vyprávět. Děje se tak sympaticky úsporným, ale přitom pečlivě cizelovaným a fantazii stimulujícím jazykem.
Jednu třetinu vesmíru prý nikdy neuvidíme, neboť jeho světlo není schopno k nám doputovat. Ale i ty zbylé dvě třetiny autorovi stačí, aby nás ve svých povídkách pozval na oceán osudů lidí i bohů - či Boha, chceme-li, pokud hledáme příčinu a původ univerza. Nečekejte však teologický spis. Humor je tu všudypřítomný a paradox je jeho prorok.
Stejně tak jako šestatřicet klasických karet kosmické numerologie odkazuje na stejný počet kosmických principů, všímá si autor pětatřiceti povídek a zasvěceného úvodu knihy Pitva toho, proč něco je, spíše než že nic není. Činí tak lehce a elegantně, jazykem zábavným a současně rafinovaně sofistikovaným.
Kniha Boží odysea je pozoruhodným příběhem, v němž člověk uniká za hranici jakékoliv přestavitelné skutečnosti; kde vesmírný čas plyne bez břehů a všemi směry jako řeka, která nemá ani svůj pramen, ani své ústí. Předpokládejme však někde místo, kde se v určitém okamžiku setkají lidský i božský princip.