V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi mnohdy přežívá chápání Stalina jako architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky tohoto světa v podstatě neexistoval.
Kniha Třetí odboj - ČSR v letech 1948-1953 renomovaného historika Václava Vebera (autora knihy Osudové únorové dny, NLN 2008, na niž kniha navazuje) se zabývá méně známou kapitolou novodobých československých dějin. Popisuje aktivity protikomunistického odboje, který chápe jako aktivní činnost směřující k obnovení svobody a demokracie v naší zemi po únoru 1948.
Třetí vydání knihy Dějiny sjednocené Evropy se zabývá historií evropské myšlenky od antiky. Vlastním jádrem je však popis integračních snah v uplynulém století, zejména však po druhé světové válce, a také fungování EU a jejích institucí.
V únoru 2008 uplyne 60 let od osudových únorových dnů roku 1948. Je to příležitost přehlédnout dosavadní bádání, jak zahraniční, tak i domácí, a pokusit se o nové pohledy z různých úhlů.
Text bohatě ilustrovaný dobovými i současnými obrazovými dokumenty sleduje vývoj nonverbální dramatické formy od začátků divadla až po současnost, všímá si jejích uměleckých a vyjadřovacích zvláštností a vymezuje charakter a místo české pantomimy ve světovém divadelním kontextu. Mimořádnou pozornost věnuje československému i českému mimickému divadlu.
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi žije dosud mnoho lidí, kteří jsou ochotni vidět ve Stalinovi architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
