Autor knihy Hory Tóry pokládá své texty psané řadu let za „básnické midraše“ a doprovodné obrazy za vizualizace dávných dějů, za výseky zobrazení nemožného. Midraš je hebrejské slovo, které doslova znamená zavrtávání, autorovi je milejší slovo šťourání, do biblického textu a zejména do prastarých židovských pověstí.
Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy.
Kniha Václava Vokolka není konfesijní, ale nadnáboženská, protože se odvážila rozechvívat srdce člověka bez rozdílu jeho vyznání. Intimita, s níž se dotýká svatých tajemství, je v českém literárním prostředí jedinečná. O čem tedy jeho kniha vypovídá? O utrpení Krista o passio Christi? Jistě. O utrpení člověka o passio hominis?
Poslední díl Cest za horizont nás dovede k jaru. Před poutníky se otevírá každoročním zázrakem ožívající krajina a první jarní cesty z ní symbolicky vynášejí zimu, i když i ona jim dala mnoho krásných zážitků. Ty jarní jsou ovšem úplně jiné.
Zimu většina lidí pokládá za zcela nevhodnou pro putování. Zimní krajinu ovládají zimní sporty, to je zřejmé. Ale není tomu tak docela. I když se to v krajině v nejmenším nezdá, je to čas zlomu. Síla slunce, a tedy světla, se začne pomalu, nenápadně vracet. Právě tento návrat životních sil by poutník neměl propást a kde jinde než v krajině.
Vyprávění o dvanácti měsíčkách, kteří ovšem nesedí na kopci u ohýnku, ale docela civilně v salonku restaurace U Reinerů v Písku, jak Marušce vyzradí paní knihovnice.
Čas podzimu je na jedné straně naprosto fantastický, jeho barevnost se mění jako v kaleidoskopu, je to také čas naplnění, kdy sbíráme plody, které nám Země nabízí, ale také doba usínání a příchodu temnot. Žádné období nemá tolik tváří a poutník je chce poznat všechny. Podzimu, jako závěru roku, sluší ohlížení, a tedy návraty do historie.
Kniha rozložená do čtyř svazků podle ročních dob je knihou pro poutníky a cestovatele. Je jakýmsi návodem, jak se pohybovat v krajině, abychom nebyli pouze bezduchými turisty.
Očarovaný les je posvátným prostorem, jakousi říší stínů, v níž žijí podivné mytologické bytosti, až příliš podobné lidem. Stejně tak lesní bytosti a přízraky prožívají příběhy překvapivě podobné lidským. To proto, že Očarovaný les má své vlastní nevědomí, opět tak podobné lidskému podvědomí.
Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh.
Velký český básník a vizionář Otokar Březina nazval jeden ze svých esejů Skryté dějiny. Spojíme- li skryté dějiny s místem, kde se odehrály, otevře se před námi docela neznámá a nepojmenovatelná duchovní a historická krajina. Právě po ní by Putování za obvyklé obzory mělo být průvodcem. Pohled za obvyklé obzory je značně široký.
Poslední díl významného projektu Neznámé Čechy se jmenuje Posvátná místa jihozápadních Čech a věnuje se mimořádným duchovním lokalitám rozsáhlého území od Šumavy až k Chebu.
Šestý díl Neznámých Čech je věnován východním Čechám, tedy krajině Hradecka, Pardubicka, Chrudimska, Jizerských hor, Železných hor a Vysočiny. Na řadě míst tento díl překročí tradiční hranice Moravy, které ovšem současné státoprávní uspořádání nerespektuje.
V pátém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí nyní region na sever a východ od Prahy, od Liberce až po hranice s Moravou. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek.
Ve čtvrtém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí po Středních a Severních Čechách region na jih od Prahy a na východ od Vltavy, až po hranice s Moravou. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek.
Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, která skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Navštívíme vybraná posvátná místa Podkrušnohoří, Českého středohoří, Labských pískovců a „Českého Nizozemí“, tedy Šluknovského výběžku.
Ve druhém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí střední Čechy, region bohatý na pozoruhodná místa. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě.
Nejnovější román Václava Vokolka Zástavy srdce splétá osudy několika hrdinů v různých časových rovinách. Brilantně napsaný příběh, kde se prolínají příběhy kapitána Klosse s osudy mladíka Martina Klose, ale také životní osudy pěti žen, které hledají lásku v dnešním světě.
Město Český Krumlov není jen jedním z nejkrásnějších českých měst, které láká množstvím výjimečných památek a krásnými scenériemi, jež se mění ve všech denních a ročních dobách. Český Krumlov je také duchovním místem, v němž se střetávaly mnohé vlivy, skryté i zjevné. Dějiny Českého Krumlova jsou psané i utajené.
