Františka je poslední próza Valji Stýblové. Je to novela o dívce s leukemií, která se s dětskou představivostí dotýká hranice mezi životem a smrtí. K Františce jsou připojeny další čtyři novely z knihy Most sebevrahů, které vycházejí podruhé. V této knize vychází poslední dílo Valji Stýblové novela Františka.
Román Lužanská mše I Vita brevis o životě Josefa Hlávky, vynikajícího architekta, mecenáše, zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd.
V druhé knize životopisného románu Lužanská mše II Ars longa o vynikajícím architektovi a největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi se Valja Stýblová soustředila na období jeho neuvěřitelné stavitelské činnosti, kdy patřil k nejžádanějším architektům a stavitelům a k zvládnutí tak velkého počtu staveb by mu nemělo stačit ani sedm životů.
V třetím dílu Lužanské mše III Musis amicus se Hlávka ocitne na obtížné životní křižovatce, kdy musí bojovat s ochrnutím. Přesto se snaží splnit své závazky z invalidního vozíku, léčí se nejdřív doma, pak v Itálii a ve francouzském Mentonu. Po devíti letech se mu podaří chorobu překonat, už se pohybuje jenom s holí.
Román na konci aleje přibližuje život seniorů, kteří se uchýlili do domova důchodců, ale i těch, kteří žijí mimo něj. Na postavě berního úředníka Skoumala autorka ukázala, co starého člověka těší a trápí, jeho vrtochy, paličatost a tvrdohlavé odmítání nových věcí a názorů na život.
Román Lužanská mše I Vita brevis o životě Josefa Hlávky, vynikajícího architekta, mecenáše, zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd.
V druhé knize životopisného románu Lužanská mše II Ars longa o vynikajícím architektovi a největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi se Valja Stýblová soustředila na období jeho neuvěřitelné stavitelské činnosti, kdy patřil k nejžádanějším architektům a stavitelům a k zvládnutí tak velkého počtu staveb by mu nemělo stačit ani sedm životů.
V třetím dílu Lužanské mše III Musis amicus se Hlávka ocitne na obtížné životní křižovatce, kdy musí bojovat s ochrnutím. Přesto se snaží splnit své závazky z invalidního vozíku, léčí se nejdřív doma, pak v Itálii a ve francouzském Mentonu. Po devíti letech se mu podaří chorobu překonat, už se pohybuje jenom s holí.