V básnickém debutu Veroniky Riedlbauchové Noc bez hlavy, který vznikal v letech 2011–2012, se prolínají dvě linie: tou první je autenticita a reflexe životního prožitku, leckdy až deníkově podaná, ale plná obrazivých detailů, druhá se opírá o mytologické a náboženské archetypy a vede k nadčasovému vyznění.