Druhá sbírka básní V. Urbance (po prvotině Saténová hvězda) má opět široký záběr - od vážně míněné lyriky, přes rýmované taškařice po náhledy na události a jevy současné. Autor sám označuje svůj styl za fluvi-poezii - „živelné, jak řeka mocné básnictví“ - jejímž se cítí být tvůrcem.
S inteligencí a humorem napsané čtivé povídky - nejen ze všedních dnů - mimo jiné ukazují, že i ten nejobyčejnější příběh lidského života může být v podání dobrého autora neobyčejný. Podivuhodné příběhy panoptikálně pojatého (po)tvorstva.