Toto fotografické album, věnované československým dělostřeleckým zbraním a vojenským vozidlům, mohlo vzniknout pouze díky tomu, že Němci jako národ všeobecně propadli ve 20. a 30. letech 20. století touze zachytit obvykle své zážitky z cest a různé rodinné události na fotografiích.
Fascinující příběh technického díla Československého průmyslu by bylo škoda nechat zasutý v zažloutlých listech archivních dokumentů. Řada pragováckých obrněnců zůstala zachována v muzejních sbírkách po celém světě, přičemž ty z nich, které byly znovu uvedeny do provozuschopného stavu, stále udivují svými výkony.
Publikace mapující historii Vojenského technického muzea Lešany, expozice Vojenského historického ústavu Praha na příkladu výběru zajímavých sbírkových předmětů z jeho fondů.
Zkušený autor, vojenský historik Vladimír Francev, se ve své nejnovější knize věnuje velmi atraktivnímu tématu - údernému jádru sovětské armády, které svým výrazným nárůstem nemělo po většinu 20. století obdobu nikde na světě. Skvěle přitom využívá svého dlouholetého sledování tohoto tématu s využitím desítek knih a stovek časopisů.
To, že Československo patřilo prakticky po celé 20. století mezi zbrojní velmoci, je všeobecně u nás známo. Avšak bližší informace o pohybu zbraní vyráběných v čs. továrnách, případně vyvinutých českými konstruktéry, byly celá léta přísně utajované.
První kniha na českém trhu, která se zaměřuje na bezmála půlstoletou historii tankových jednotek, které tvořily hlavní údernou sílu poválečné československé armády.
Od rozhodnutí vybavit námořní síly carského Ruska ponorkami už uběhlo dlouhých 125 let.