Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit?
Romantický příběh z 16. století o dobrodružných příhodách českého rytíře, zasazený do atmosféry rudolfinské Prahy a renesanční Itálie. Mladý šlechtic je synem pražského alchymisty, který objevil kámen mudrců. Tento objev však přináší otci i synovi místo žádoucího prospěchu neštěstí a vhání je do situací, v nichž jde o čest, lásku i o život.
Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias napsal autor jako „laik laikům“, aby jim pomohl – poučen vlastními zkušenostmi – proniknout do světa filozofie. Filozofii se začal věnovat v letech druhé světové války, protože chtěl napsat román, v němž měl vystupovat i učený klerik: „Studoval jsem tedy vědu náboženskou, čili teologii.
Románem „Bůh zbytečnosti“ zahajuje Mladá fronta vydávání sebraných spisů předního českého prozaika Vladimíra Neffa. Přestože Neff vstoupil do povědomí široké čtenářské veřejnosti především jako autor historických románů, je spisovatelem mnoha tváří a převleků. Román „Bůh zbytečnosti“ patří k vrcholům české psychologické prózy 30.let.
